Dnes již zvládám mnohé druhy, které jsou obecně považovány za náročnější, ovšem mému plnému nasazení, co se týče kultivace těchto rostlin, brání nedostačující, ba přímo nevyhovující podmínky, jež jsou mi k dispozici. Druhy vzácnější, vyžadující vysokou relativní vlhkost vzduchu pěstuji v jedné menší vitríně a v jednom akváriu, ty méně náročnější pak volně v bytě na okenním parapetu jižně orientovaného okna. Mým velkým snem do budoucna je mít vlastní skleník s klimatem vlhkého tropického pralesa, kde bych nebyl ničím omezen. To je však ještě hodně daleko. V nejbližší době pouze plánuji nechat vyrobit další, tentokrát už větší, vitrínu, protože má sbírka se rychle rozrůstá, a to hlavně o vzácnější a choulostivější druhy.
Jako objekt svého zájmu jsem si pro toto téma vybral knihu, jež mi v začátcích pomohla zdolat základní problémy a úskalí pěstování masožravých rostlin a díky níž jsem tomuto koníčku dá se říci propadl. Je to kniha Masožravé rostliny, kterou napsal nesmírně zajímavý a přátelský člověk ing. Zdeněk Ježek. V současné době pracuje jako ředitel Botanické zahrady Kroměříž, ale častěji je někde v tropických deštných lesích ať už Bornea, Jižní Ameriky nebo Madagaskaru. Zde většinou sbírá kytky pro svou botanickou zahradu, kde se dobře množí a tím přispívá k obohacení sbírek mnoha českých pěstitelů. Zrovna nedávno objevil v pralesích Kolumbie nový druh miniaturního banánovníku s fialovými plody. Jeho rostliny jsou až neuvěřitelně vitální, kypí zdravím a cenou se mu nemůže nikdo vyrovnat. Můj výběr knihy byl také značnou měrou zjednodušen faktem, že v českém jazyce vyšly na toto téma pouze dvě publikace. Tou druhou je kniha Masožravé rostliny od Dr. M. Studničky, kterou bohužel zatím nevlastním.
Z ohromného druhového zastoupení, jímž tato skupina rostlin disponuje, jsem vybral jeden rod, který dobře znám a mám určité zkušenosti také s jeho pěstováním a ekologickými nároky. Své postřehy z praxe a jiných materiálů budu porovnávat s informacemi, jež jsou v této knize publikovány a nezřídka půjde o zcela opačné názory zapříčiněné také faktem, že zmiňovaná kniha vyšla již v roce 1997. Zdrojem některých aktuálnějších informací je časopis České společnosti pěstitelů masožravých rostlin a jiných botanických kuriozit Trifid, ve kterém mi již dva články vyšly a jsem též členem zmiňované společnosti pěstitelů. Nahlédněme tedy do tajů jednoho rodu, který je mně osobně nejmilejší.
Rod Nepenthes

U tohoto rodu nám již na první pohled musí problesknout hlavou, že jde o něco výjimečného i mezi samotnými masožravými rostlinami.