referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Katarína
Pondelok, 25. novembra 2024
Masožravé rostliny rodu Nepenthes (seminární práce)
Dátum pridania: 22.04.2003 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: ironmmm
 
Jazyk: Čeština Počet slov: 3 729
Referát vhodný pre: Stredná odborná škola Počet A4: 13.7
Priemerná známka: 2.98 Rýchle čítanie: 22m 50s
Pomalé čítanie: 34m 15s
 

2 ks v porci! Pro pokročilejší pěstitele!
Nepenthes macfarlanei @ 299,-Kč (3-4 cm) Jednoduše pěstovatelná!
Nepenthes ovata „Gunung Pangalubao, Sumatra“ @ 399,-Kč (1-2cm) Rarita!
Nepenthes ramispina „Gunung Ulu Kali, Malaysia“ @ 299,-Kč (3-4 cm) Jednoduše pěstovatelná!
Nepenthes sanguinea „Genting Highlands, Malaysia“ @ 249,-Kč (10 cm) Jednoduše pěstovatelná!
Nepenthes singalana @ 199,-Kč (2-3 cm)
Nepenthes spectabilis „Gunung Bandahara, Sumatra“ @ 499 Kč (5cm) Nádherné žíhané pasti! Jednoduše pěstovatelná!
Nepenthes thorelii @ 249,-Kč (5-6 cm) Krásná miniatura! Pro začátečníky!
Nepenthes tobaica „all green“ „Sumatra“ @ 699,-Kč (20 cm) Jednoduše pěstovatelná!
Nepenthes truncata @ 1399,-Kč (12 cm) Impozantní filipínský druh, velké atraktivní pasti až 50cm!
Nepenthes ventricosa @ 149,-Kč (6-8 cm)
Nepenthes vieillardii @ 299,-Kč (3 cm)
Nepenthes (mirabilis x ampullaria) x rafflesiana @ 249,-Kč (10 cm) Pro začátečníky!
Nepenthes rafflesiana x ampullaria @ 99,-Kč (3-4 cm) Pro začátečníky!
Nepenthes ventricosa x mapuluensis @ 99,-Kč (4 cm) Pro začátečníky!

Dalším, a z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že také značně výhodnějším způsobem jak získat nějaké ty rostliny do své sbírky, je navštívit konkrétního pěstitele. Výhod to má hned několik. Jednak získáte nový kontakt pro pozdější konzultace či případnou výměnu rostlin, jednak můžete zhodnotit pěstební podmínky, úspěchy svého kolegy a získat inspiraci. Dále pak vidíte, v jakých podmínkách rostlina, již si odnášíte domů, rostla a podle toho zvolit postupné přivykání na ty své. Ale co je hlavní, máte jistotu, že vámi vybraný exemplář je vitální a určitě o 100% levnější než od nějaké zásilkové firmy. Nezřídka se přitom také stává, že mimo koupené rostliny jste dále obdarováni i jinými, nad nimiž se jejich majiteli obdivujete.
Láčkovky připomínají charakterem růstu spíše liány. Pevné stonky, odspodu dřevnatějící, se spirálovitě umístěnými listy se pnou do několikametrových výšek. Rekordmankou je v tomto směru N. bicalcarata, jejíž stonky dosahují až 20- ti metrů. V zástinu je interval mezi vyrůstajícími listy větší (asi okolo 8 cm), ovšem když se rostlina dostane korunou ke slunečním paprskům, činí tento interval pouze kolem 1 cm a dochází ke znatelnému zvětšení listové čepele. Přísun vody zajišťuje slabá kořenová soustava složená z černých drátovitých kořenů. Kromě lodyh vystoupavých tvoří také plazivé výhony sloužící především k vegetativnímu rozmnožování. Vtomto směru vyniká především N. ampullaria, která pokrývá velké plochy růžicemi, jež mhou mít až 12,5 m v průměru.
Láčkovky kvetou v kultuře poměrně vzácně. V mé sbírce zatím žádná nevykvetla, ale měl jsem to štěstí vidět rozkvetlého hybridního jedince u jednoho kolegy. Vrcholičnaté květenství bylo tvořeno malými samčími květy (jde o dvoudomé rostliny) žlutozelené barvy. V případě opylení samičí rostliny vznikají tobolky plné 5 – 15 mm dlouhých drobných hnědočerných semen opatřených na dvou stranách trnovitými výrustky, jež umožňují roznášení větrem.
Ale teď již konečně k tomu, co činí láčkovky vskutku nevšedními. Jsou to jejich pasti nazývané též láčky. List je tvořen poměrně silným řapíkem, který přechází v kopinatou listovou čepel, z níž vyrůstá ovíjivá úponka nesoucí láčku. Úponka slouží hlavně šplhavým druhům k přichycení se na jiných rostlinách tak, že se kolem nich pevně obtočí, a poté je ještě schopna vytvořit láčku. Ta vzniká až po dokončení růstu listu a případného uchycení úponky. Ze začátku vývoje je past pevně uzavřena víčkem, které se odklopí až po jejím dozrání. Už při samotném vývoji je zde přítomna trávící tekutina, jež vyplňuje 2/3 objemu láčky při optimální vlhkosti, při menší se hladina snižuje.
 
späť späť   2  |  3  |   4  |  5  |  6  |  ďalej ďalej
 
Zdroje: Ježek, Z.: Masožravé rostliny. Květ, Praha 1997, Časopis TRIFID číslo: 1999/2, 3, 4, Časopis Adéla revue číslo: 1998/5
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.