Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie
Masožravé rostliny rodu Nepenthes (seminární práce)
Dátum pridania: | 22.04.2003 | Oznámkuj: | 12345 |
Autor referátu: | ironmmm | ||
Jazyk: | Počet slov: | 3 729 | |
Referát vhodný pre: | Stredná odborná škola | Počet A4: | 13.7 |
Priemerná známka: | 2.98 | Rýchle čítanie: | 22m 50s |
Pomalé čítanie: | 34m 15s |
Ježek uvádí toto složení: nastříhaný mech rašeliník, kousky borové kůry, polystyrenu, molitanu a rašelina (poměr: 1 : 2 : 2 : 1 : 0,5). Já naproti tomu používám substrát, zcela jednoduchého složení- kousky kůry, polystyrenu a rašelina v poměru 1 : 1 : 1. Ovšem choulostivější druhy sadím do živého rašeliníku. Obecně by takový substrát pro láčkovky měl být lehký, propustný, přidané složky musí mít stabilní strukturu, aby rychle nezhutněly, měl by obsahovat malé nebo žádné množství solí a živin a reagovat kysele. Jako nádoby jsou nejvhodnější plastové květináče, jež po celý rok stojí v několika centimetrech vody. Nevýhoda závěsných dřevěných košíků tkví v potřebě častější zálivky a s tím spojeného znehodnocování substrátu solemi. Jako všechny rostliny tak i láčkovky nemají příliš rády zásahy do kořenového balu. Přesazujeme tedy v intervalu 3 roků nebo až při viditelném znehodnocení použitého substrátu, který se nesnažíme násilně odstranit, postačí pouze lehké poklepání o podložku.
Láčkovky jsou rostliny dosti velkých rozměrů a při svém bujném růstu jsou schopny za krátký čás zcela zarůst celý pěstební prostor. V takovémto případě musíme přistoupit k seříznutí rostliny a to asi 10 cm nad substrátem. Malý kmínek za nějakou dobu obrazí čerstvými výhony a my můžeme uříznutou lodyhu použít k množení metodou řízkování. Pan Ježek uvádí, že je třeba odebrat vždy vrcholové části rostlin dlouhé 20 – 30 cm, přičemž je důležité, aby pletivo spodní části bylo již zdřevnatělé. Ránu ošetří stimulátorem, zasadí do substrátu o stejném složení jako u normálně pěstovaných rostlin, zakrátí listy (z důvodu omezení výparu vody) a zajistí co nejvyšší vzdušnou vlhkost. Avšak já a řada dalších pěstitelů množí úspěšně poněkud jiným, a řekl bych podstatně výhodnějším, způsobem. Uřízlou lodyhu (nemusí to být pouze vrcholová část), jejíž pletivo by nemělo být ještě zdřevnatělé, rozřízneme na několik špalíků, z nichž každý by měl mít dva až tři listy, které zakrátíme přibližně o polovinu délky. Spodní stranu řízku seřízneme do úhlu asi 45 stupňů, ošetříme stimulátorem, zasadíme do vlhkého rašeliníku nebo rašeliny a zajistíme 100% vzdušnou vlhkost. Doba zakořeňování se pohybuje od 4 do 10 týdnů. Tento způsob se mi zdá, z důvodu získání více rostlin, výhodnější. Dalším možným vegetativním množením je hřížení. Do stonku uděláme hlubší zářez a ošetříme stimulátorem. Ránu poté obalíme rašeliníkem nebo jiným substrátem, který udržujeme vlhký do té doby, než rostlina vytvoří kořeny a my ji můžeme oddělit. Generativní množení není příliš rozšířené hned z několika důvodů.
Zdroje: Ježek, Z.: Masožravé rostliny. Květ, Praha 1997, Časopis TRIFID číslo: 1999/2, 3, 4, Časopis Adéla revue číslo: 1998/5