Dědičnost přímo závisí na rozmnožování. U mnohobuněčných organismů existují dva základní způsoby rozmnožování. 1. Nepohlavní rozmnožování
Při nepohlavním (vegetativním) rozmnožování vzniká nový jedinec z části tkáně či komplexu tkání, tedy v podstatě z tělových (somatických) buněk rodičovského organismu. (př. pučení nezmara; rozmnožování rostlin hlízami, oddenky, cibulemi, šlahouny,...). Tyto příklady ukazují, že některé druhy rostlin, popř. živočichů, mají vyvinuty zvláštní útvary specializované na vegetativní rozmnožování. Z genetického hlediska je podstatné , že všichni potomci jsou svými dědičnými vlastnostmi shodné s rodičovským organismem. Získává a udržuje si beze změny obě jeho chromozómové sady a tedy i alely, které jsou v nich uloženy. Nepohlavní rozmnožování zaručuje naprostou genotypovou shodu každého potomka s rodičovským organismem. Je výhodné pro druhy vývojově starší, které jsou dobře přizpůsobeny svému prostředí. Využívá se toho např. v zemědělství, kde se udržují výhodné vlastnosti (pro člověka) nějaké rostliny. Z hlediska vývoje druhu není nepohlavní rozmnožování výhodné, neboť nevede ke zvyšování variability. Všechny organismy schopné nepohlavního rozmnožování se vedle toho mohou rozmnožovat pohlavně. 2. pohlavní rozmnožování
Při pohlavním (sexuálním) rozmnožování vzniká nový jedinec z pohlavních buněk (gamet). Gamety jsou dvojího druhu:
· samičí (makrogamety) - u živočichů se nazývají vajíčka, u rostlin se nazývají vaječné buňky
· samčí (mikrogamety) - u živočichů se nazývají spermie, u rostlin se nazývají spermatická buňka (spermatozoid)
Oba typy gamet vznikají v pohlavních orgánech (gonádách) z prapohlavních buněk. Prapohlavní buňky jsou diploidní, gamety musí být haploidní. Děje se tak při meioze (= redukční dělení). Buňka je rozdělí 2x, chromozomy se však zdvojí a rozštěpí pouze jednou. Redukční dělení = snížení počtu chromozomů na polovinu.
Hermafroditismus (oboupohlavnost) - jedinec produkuje samčí i samičí (buňky) gamety.
Gonochorismus - jedinec má vyvinutý pouze jeden typ pohlavních orgánů (samčí x samičí). Nový jedinec se vyvíjí zpravidla až z buňky, která vznikla splynutím gamet opačného typu (=oplození, fertilizace). Splývají-li morfologicky nerozlišené gamety (tzv. izogamety), jde o izogamii, při splývání anizogamet o anizogamii. Při oplození se cytoplazmy obou pohlavních buněk promíchají, dojde i ke splynutí jader obou gamet v jádro jedno. Vzniká zygota (buňka s diploidním počtem chromozómů).
Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie