Z x - oplození vnější; např. u ryb
- oplození vnitřní (uvnitř těla samičího organismu); např. hmyz, ptáci, savci.
R - spermatozoid je u semenných rostlin nejprve přenesen v pylovém zrnu na bliznu (opylení) a pak dopraven k vaječné buňce prorůstáním pylové láčky. K vlastnímu oplození dochází v semeníku.
U některých druhů hmyzu se může vajíčko vyvíjet bez plození - partenogeneze.
Z genetického hlediska není jedinec vzniklý pohlavním rozmnožování přímým pokračovatelem žádného z rodičovských organismů. Od obou se genotypově a fenotypově odlišuje. Genotyp potomka je sice složen pouze z alel, které mají jeho rodiče, ale v nové kombinaci. Pohlavní rozmnožování je vývojově vyšší a složitější než nepohlavní rozmnožování. Zajišťuje variabilitu jedinců daného druhu v každé generaci. Je výhodné pro druhy vývojově mladší, neboť genotypová různorodost umožňuje přizpůsobení se různým podmínkám měnícího se životního prostředí.
Křížením (hybridizací) nazýváme nejčastěji pohlavní rozmnožování dvou vybraných jedinců, při němž sledujeme výskyt forem určitého znaku (nebo znaků) u všech jejich potomků. Křížení patří mezi hlavní metody genetického výzkumu. Zjišťuje se jím, jaký je způsob dědičnosti sledovaného znaku: zda jde o znak kvalitativní (znaky u různých jedinců v různých formách, např. barva lístků růže, barva očí, vlasů,...) nebo o znak kvantitativní (znaky u různých jedinců se liší
mírou svého vyjádření, např. tělesná výška lidí téže rasy). Soubor všech znaků živého organismu - fenotyp. Křížení je také základní šlechtitelskou metodou, protože umožňuje vytvářet typy užitkových organismů s vlastnostmi výhodnými pro člověka (př. odrůda rostlin výnosné, málo odolné + odrůda rostlin málo výnosné, odolné = rostlina výnosná i odolná). Jedince s takovou výhodnou kombinací lze křížit mezi sebou příbuzenským křížením (= inbreeding). Jestliže proces opakujeme po několik generací, pak příslušníci čisté linie jsou shodné nejen fenotypově, ale i genotypově. U rostlin můžeme nové znaky udržovat mnohem jednotněji a jistěji, neboť se mohou rozmnožovat nepohlavně. Můžeme vypěstovat libovolné množství jedinců shodných genotypově a fenotypově s mateřskou rostlinou. Soubor genotypově a fenotypově shodných jedinců vzniklých nepohlavním rozmnožování určitého jedince se nazývá klon (též u jednobuněčných organismů).
Metody křížení využil brněnský badatel Johann Gregor Mendel (1822 - 1884) k objasnění obecných principů dědičnosti.