referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Milota
Sobota, 11. júla 2020
Dědičnost mnohobuněčných organismů
Dátum pridania: 26.05.2003 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: Stromek
 
Jazyk: Čeština Počet slov: 1 421
Referát vhodný pre: Stredná odborná škola Počet A4: 5.5
Priemerná známka: 2.97 Rýchle čítanie: 9m 10s
Pomalé čítanie: 13m 45s
 

Číselný poměr, ve kterém potomstvo určitého křížení štěpí, se nazývá štěpný poměr.
d. křížení dvou heterozygotů - splynutím gamet při oplození mohou vzniknout všechny 3 možné kombinace alel - AA, Aa, aa. Pro správné určení štěpného poměru sestrojíme kombinační čtverec.


A a
A AA Aa
a Aa aa
Vidíme, že genotypový štěpný poměr je 1 AA : 2 Aa : 1 aa. Jestliže platí dominance alely A nad a, pak potomci štěpí na nositele dominantní formy znaku a recesivní formy znaku ve fenotypovém štěpném poměru 3 : 1. Např. u hrachu setého by bylo tedy 75% rostlin s červenými květy a 25% s bílými květy.
Všechny štěpné poměry v genetice jsou založeny na zákonech velkých čísel! Jestliže je počet potomků malý, poměry se od ideálních teoretických čísel mohou více nebo méně lišit. Dihybridismus = křížení dvou jedinců, při němž sledujeme dědičný přenos dvou párů alel.
Pro vysvětlení schéma:
Rodičovská (parentální) generace AABB aabb
gamety AB AB ab ab
generace potomků (1. Filiální g.) AaBb AaBb
gamety AB Ab aB ab AB Ab aB ab
Vytváří se tedy 4 typy gamet, které se dají při vzniku druhé filiální generace mohou navzájem kombinovat.
Kombinační čtverec

A B A b a B a b
AB AABB AABb AaBB AaBb
Ab AABb Aabb AaBb Aabb
aB AaBB AaBb aaBB aaBb
ab AaBb Aabb aaBb aabb

Obecně lze při n-tému stupni hybridismu v 2. generaci 2 různých fenotypů (v našem případě 4) a 3 různých genotypů (a). Z šlechtitelského hlediska je důležité, že ke dvěma homozygotním genotypům (AABBm aabb) přibyly další dva (AAbb, aaBB). 2. dědičnost gonozomální
Goenozomálně dědičné geny jsou umístěny v pohlavních chromozomech (= gonozomech); určují pohlaví jedince. B. dědičnost kvantitativních znaků
Kvantitativní znaky jsou většinou genotypově podmíněny vyšším počtem genů malého účinku, které se navzájem ovlivňují a tvoří tak polygenní systém. Tento systém se skládá z alel dvou typů - z neutrálních, které základní hodnotu kvantitativního znaku neovlivňují, a aktivních, které tuto hodnotu o určitý zlomek zvyšují nebo snižují. Skutečná hodnota kvantitativního znaku je výsledkem vzájemného působení všech alel, čemuž odpovídá i vysoký počet více či méně odlišných fenotypů. Každá zúčastněná alela se v genotypu udržuje a přenáší na potomky dle pravidel pro monohybridismus. Na fenotypovém utváření se podílí až několik stovek genů, jejichž (přenos) kombinace v gametách je náhodná. Proto je dědičnost polygenních kvantitativních znaků mnohem složitější než dědičnost monogenních znaků kvalitativních.
Genetika má pro lidstvo stále větší význam; zejména v oblasti šlechtitelství (zvyšování produkce, „čistota“ výpěstku) a v lékařství.
 
späť späť   2  |  3  |   4  |  5    ďalej ďalej
 
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.