Viry a stavba buňky

Viry:
- Nebuněčné organismy – nitrobuněční parazité
- Nemají vlastní metabolický aparát – neumí se sami rozmnožovat
- Obsahují pouze infekční nukleovou kyselinu
- Virion: základní částice schopná infikovat buňku; obsahuje pouze infekční nukleovou kyselinu, která je uložena v bílkovinovém obalu (kapsidě) – na povrchu membránový obal
- Viry:
(1) Obalené (přítomnost membránového obalu) x neobalené
(2) RNA, DNA
(3) Kombinované – DNA – obalené, RNA – neobalené
(4) Živočišné, rostlinné, bakteriální (bakteriofágy), sinic (cyanofágy), hub (mykoviry)

prokaryotické

- struktura: molekula DNA, hlavička, bičík, bičíková vlákna, bazální ploténka
- bakteriofágy: v lékařství se používají k léčení bakteriálních chorob a v genetice a molekulární biologii slouží jako modely
- rostlinné viry: RNA viry – původci onemocnění rostlin – zpomalení růstu, deformace listů nebo plodů, skvrny na listech; přenos hmyzem; po nakažení přeno z generace na generaci
- virus tabákové mozaiky
- virus zakrslosti rajčat
- virus mozaiky okurky
- vřetenovitost bramborových hlíz
- bledost plodů okurky

- živočišné viry: - původci chorob člověka; přenos kapénkovou infekcí, potravinami, vodou, kontaktem, krví,hmyzem,…
- člověk: bradavice, opar, chřipka, rýma, příušnice, neštovice, dětská obrna , onkogenní, klíšťová encefalitida, vzteklina
- zvířata: kulhavka a slintavka

- rozmnožování virů:
A) virion přisedne k buňce – určitý vir napadne určitou buňku
B) vniknutí viru do buňky – celý virus nebo vstříkne pouze svou nukleovou kyselinu
C) buňka vyrábí bílkoviny podle DNK viru – některé z bílkovin jsou enzymy, které buňku rozloží – a buňka lyzuje (rozloží se) – nové viriony se uvolní do prostředí
D) buňka se rozpadnout nemusí, ale DNK viru se začlení do DNK buňky a předává se z generace na generaci – buňka žije, ale má jiné vlastnosti = nádorová buňka

PROKARYOTICKÁ BUŇKA
- buňky bakterií a sinic
- obsahují:
· jaderná hmota: nukleoid, bakteriální chromozóm; uložena volně v plazmě a není obklopena jaderným obalem, chemicky je to holá molekula DNA nevytvářející komplex s histony
· biomembrány – povrchová cytoplazmatická membrána – redukuje vstup a výstup látek do/z buňky
· buněčná stěna – tuhý obal buňky; drží tvar a zajišťuje ochranu
· cytoplazma – polotekutá hmota uvnitř buňky
· ribozómy – výroba a syntéza bílkovin
· inkluze – glykogen, volutin – zásobní nebo odpadní látky (paraplazma)
· tylakoidy – u fotosyntetizujících bakterií
· buněčný povrch – podle barvení buněčných stěn podle Grama rozlišujeme bakterie grampozitivní a gramnegativní – oboje mají lipoproteinovou membránu; gramnegativní bakterie mají tuto stěnu tenkou a na její vnější straně je ještě druhá lipoproteinová membrána, u grampozitivních bakterií přisedá jen buněčná stěna (již ne 2. lipoprot.m.)
· fimbrie (nepohyblivé) nebo bičíky (pohyblivé) – organely pohybu
· slizové obaly – pouzdra na povrchu


EUKARYOTICKÁ BUŇKA
· jádro – chromozómy = DNA+bílkoviny
· jadérko – RNA(DNK)+bílkoviny
· protoplazma – metabolicky aktivní, živý obsah buňky; obsahuje inkluze
o protoplazma jádra – karyoplazma, nukleoplazmu
o protoplazma mimo jádro – cytoplazma
· součásti protoplazmy – mitochondrie (soubor – chondriom), lyzozómy
· povrchová membrána – reguluje pronikání látek do buňky a ven
· endoplazmatické retikulum – systém plochých vaků a kanálů odškcujících na periferiích váčky
o e.r. hladké - je bez ribozómů; probíhá v něm metabolismus některých tukových látek; při homogenizaci (z látky nestejnorodé se stane látka stejnorodá) buněk vznikají roztrháním e.r. váčky – mikrozómy
o e.r. drsné – na vnější povrch nasedají ribozómy; je nápadné zejména v buňkách, které vylučují bílkoviny – syntéza bílkovin
· ribozómy – buď jsou vázané na endoplazmat. ret. nebo jsou v buňce volně
o bílkovinná tělíska bohatá RNA (rRNA)
o váže se k nim mRNA a na základě informace v ní obsažené syntetizují bílkoviny
· Golgiho aparát – složený z plochých nádrží (měchýřků) a kanálů; postsyntetická úprava bílkovin syntetizovaných v endoplaz.

retikulu, vznik hormonů a enzymů
o souvislá forma – je patrná světelněmikroskopicky a v některých typech buňky je charakteristicky situována (Golgiho zóna)
o nesouvislá forma – z jednotlivých Golgiho tělísek (diktyozómů) světelnmikroskopicky špatně patrných
· vezikulární útvary
o lyzozómy – u živočišné buňky; rozklad látek (lýze) – trávicí funkce
o peroxymózy – přítomná oxidáza, která vytváří peroxid vodíku a katalázy, která jej rozkládá
o glykozómy – v buňkách semen, umožňují přeměnu tuků na cukry
o vakuoly - zásobárna
§ rostlinné – obsahují buněčnou šťávu = voda s rozpuštěnými barvivy
§ živočišné – obvykle nejsou; trávicí a vylučovací funkce
· mitochondrie – aerobní metabolismus; obal se skládá ze dvou membrán a uvnitř rozlišujeme 2 prostory – jeden je mezi membránami obalu a druhý je vnitřek mitochondrie vyplněný matrixem, který je obklopen vnější membránou, ze které se vytvářejí záhyby kristy – snadnější transport látek
· plastidy – pouze v rostlinných buňkách
o leukoplasty – bezbarvé; v podzemní části rostlin
o chromoplasty – žluté, červené (karoteny, xantofyly)
o chloroplasty – zelené – důležité pro fotosyntézu
o amyloplasty – vytvářejí škrob
o proteoplasty – obsahují zásobní bílkoviny
o oleoplasty, elaioplasty – v nich se hromadí tuk
· cytoskeletární systém – určuje rozložení organel v buňce
o mikrotubuly – trubicovité útvary z bílkoviny tubulinu (při mitóze vzniká achromatické vřeténko)
o mikrofilamenty – jemná vlákna


fungují jako svaly (natahují se a smršťují) — způsobují pohyb

· centiriol – buněčná součást podílející se na mitóze tím, že indukuje tvorbu dělícího vřeténka
· buněčná stěna – tenká postupně nerovnoměrně tloustne; neztloustlá místa = tečky, proch. vlákny cytoplazmy = plazmodezmy
· buň. inkluze – neživé části buňky; produkty metabol. buňky – škrob. zrna, tukové kapičky, silice,….