Průduch se skládá ze dvou buněk svěracích (obsahují chloroplasty), mezi nimiž je průchodová štěrbina.
Vyšší rostliny dělíme podle vývojových větví do několika oddělení:
· ryniofyty (Rhyniophyta)
· mechorosty (Bryophyta)
· plavuně (Lycopodiophyta)
· přesličky (Bquisetpphyta)
· kapradiny (Polypodiophyta)
· rostliny nahosemenné (Pinophyta)
· rostliny krytosemenné (Magnoliophyta)

Oddělení: Ryniofyty
Nejjednodušší vyšší rostliny rostoucí v siluru a devonu. Jejich podzemní část s funkcí kořene se nazývá rhizomoid, nadzemní stonek - telom. Středem telomu probíhá dřevostřední cévní svazek. Telomy byly buď sterilní (asimilační funkce) nebo fertilní - nesly výtrusnici s nepohyblivými výtrusy (spory). Z výtrusu vyrůstala rostlina podobná rostlině nesoucí výtrusnici, která nesla haploidní samčí (spermatozoid) a samičí (vaječná buňka) pohlavní částice, jejichž splynutím vznikla diploidní zygota, z níž vyrostla nová rostlina nesoucí výtrusnici. Takový vývoj je příkladem rodozměny neboli střídání pohlavní (gametofyt) a nepohlavní (sporofyt) generace. Pohlavní a nepohlavní generace jsou samostatné, mají podobný tvar. Je to tzv. stejnotvará (izomorfní) rodozměna.

Oddělení: Mechorosty
Vyšší rostliny, u nichž soustava vodivých pletiv dosáhla jen omezeného stupně vývoje a u nichž má v individuálním vývoji převahu gametofyt na sporofytem.
Vývojově nejpůvodnější mechorosty mají jednoduchou lupenitou stélku zakončenou zeleným štětem s tobolkou, v jejichž pokožce bývají průduchy.
Většina mechorostů má stélku rozlišenou na příchytná vlákna, lodyžku a lístky. Příchytná vlákna mají funkci kořenů. V lodyžce je u některých mechorostů nedokonalé vodivé pletivo. Na povrchu je lodyžka kryta pletivem. Na lodyžku navazuje štět s tobolkou, který má u většiny mechorostů krátké trvání. Tobolka je kryta kutikulou.

Střídání generací u mechorostů
Z jednobuněčného výtrusu (ln) vyklíčí zelený prvoklíček. Na něm se vyvíjí jednoduché zelené rostlinky, které jsou buď jednodomé nebo dvoudomé. Samčí pohlavní ústrojí se nazývají pelatky, samičí pohlavní ústrojí zárodečníky. V pelatkách se tvoří samčí pohlavní buňky - spermatozoidy, které se ve vodním prostředí pohybují pomocí bičíků. V zárodečnících je nepohyblivá samičí pohlavní buňka - vaječná buňka. Oplozením, které se děje ve vodním prostředí, vzniká zygota (2n), z níž se vyvine válcovitý štět s tobolkou. Uvnitř tobolky vzniknou redukčním dělením výtrusy (ln). Během individuálního vývoje procházejí mechorosty různotvarou rodozměnou, v níž převažuje gametofyt (prvoklíček - mechová rostlinka) nad sporofytem (štět s tobolkou).

Mechorosty dělíme podle vývojových větví na dvě třídy:
1. Játrovky - mají lupenitou stélku
· zástupci: porostnice mnohotvará
2.