Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie
Nervová soustava člověka
Dátum pridania: | 26.05.2003 | Oznámkuj: | 12345 |
Autor referátu: | Stromek | ||
Jazyk: | Počet slov: | 2 987 | |
Referát vhodný pre: | Stredná odborná škola | Počet A4: | 12.3 |
Priemerná známka: | 2.95 | Rýchle čítanie: | 20m 30s |
Pomalé čítanie: | 30m 45s |
POTÉ
- kladné náboje vydávány z buňky ve formě K+, později jsou K+ mechanismem aktivního transportu vyměněny za Na+ - stav REPOLARIZACE = návrat ke klidovému potenciálu
· spotřebovává se obrovské množství E z ATP
PŘENOS VZRUCHU Z JEDNÉ BUŇKY DO DRUHÉ
· děje se pomocí synapsí (zápojů)
· synapse = mezera mezi ukončením neuritu 1 neuronu a zakončením dendritů druhého neuronu několik tisícin mm
· váčky v zakončení neuritu obsahují přenašeč (mediátor) = neurotransmitér
PRINCIP ŠÍŘENÍ VZRUCHU
· vzruch dojde na konec neuritů zvláštní smrštitelná vlákna přisouvají váčky s transmitérem k biomembráně è váčky s biomembránou splynou è mediátor se vyleje do synaptické štěrbiny è mediátor se naváže na specifický receptor na membráně sousedního neuronu è změní její vlastnosti je propustná pro Na+ ionty è dochází k depolarizaci
· jakmile podráždění pomine è mediátor rozložen enzymy nebo jeho účinek samovolně vymizí
· neurotransmitér se nachází jen v zakončení neuritu vzruch je veden jen jedním směrem
2 typy neurotransmitérů:
1. budivé excitační transmitéry acetylcholin, noradrenalin vyvolávají depolarizaci =
změnu membránového potenciálu v synaptické biomembráně následujícího neuronu =
vzniká budivý (excitační) postsynaptický poteciál
2. tlumivé inhibiční neurotransmitéry kyselina j-aminomáselná = vyvolává hyperpolarizaci
(opačný děj k depolarizaci) = dochází k inhibici (útlumu) šíření nervového vzruchu
· podobný účinek jako neurotransmitery mají drogy
VLASTNOSTI NERVŮ
I. DRÁŽDIVOST
= schopnost reagovat na vlivy prostředí (optické, akustické, elektrické) è vzniká podráždění
výsledkem podráždění nervový vzruch
Zákonitosti:
· nervový vzruch vzniká pouze při podráždění určité velikosti tzv. prahové hodnoty
· prahová hodnota je zároveň podmětem maximálním (velikost vzruchu se s rostoucí intenzitou podráždění nezvětšuje) = "Zákon všechno nebo nic"
· nerv lze podráždit elektrickým proudem
· dráždění nervového vlákna má své charakteristické fáze:
· po každém podráždění nastává krátké období è není schopen přijímat další i sebesilnější podráždění = období naprosté nedráždivosti = ABSOLUTNÍ REFRAKTERNÍ FÁZE trvá 2-3 tisíciny vteřiny
· poté se dráždivost postupně zvětšuje až na výchozí úroveň
· doba potřebná k úplnému obnovení dráždivosti = RELATIVNÍ REFRAKTERNÍ FÁZE
NERVOVÁ SOUSTAVA
rozlišena na:
I. Ústřední nervovou soustavu - ÚNS
1. mozek
2. mícha
II. Obvodové periferní nervy
1. dostředivé (senzitivní)
2. odstředivé motorické
- autonomní sympatické
- parasympatické
VÝVOJ ÚSTŘEDNÍHO NERVSTVA
· vzniká z ektodermu na dorzální straně zárodku
· neurální ploténka se prohlubuje v neurální rýhu è vnořuje se è uzavírá è přeměňuje se v neurální trubici
· mozek se tvoří na hlavovém konci zárodku zde se trubice rozšiřuje a diferencuje se na tři části:
1. 1. přední čichový mozek (prosencephalon)
2. střední zrakový mozek (mesencephalon)
2. 3. zadní sluchový mozek (rhombencephalon)
další vývoj:
- přední mozek se diferencuje na:
3. přední koncový mozek (telencephalon)
4. mezimozek (diencephalon)
- střední část zůstává
- zadní mozek:
5. mozeček (cerebellum)
6. prodloužená mícha (medulla oblongata)
původní členění se v dospělosti uchovává jako tzv.