Stavba a funkce smyslových orgánů člověka
- informace o vnějším světě získávají Ž a člověk pomocí smyslových orgánů = čidel
- složení : 1) základem jsou vlastní smyslové buňky (receptory)
2) pomocné útvary (čočky)
3) ochranná zařízení (víčka, řasy)
- kromě informací o vnějším světě (exteroreceptory) i interoreceptory (o vnitř. orgánech) a
proprioreceptory (ve svalech a šlachách)
- receptory reagují na působení podnětů změnou velikosti KMP - energii podnětu převádějí v ner. aktivitu (ve formě AP) - obsahuje v kódované formě inf. o intenzitě, místě a době trvání podnětu
- nerv. signály se dostávají nerv. drahami do nerv. center v mozku - zde konečně zpracovány
- seskupení receptoru, dostředivých nervů a mozku (popř. míchy) se nazývá analyzátor
- adekvátní podnět = na který jsou smysl. b. specializované a na který reagují s vysokou citlivostí
- prahový podnět = podnět s nejmenší intenzitou podnětu
- podprahový podnět = podnět, který nevyvolá žádný receptorový potenciál
- podle typu podnětů : mechanoreceptory, foto-, chemo-, termo-, nociceptory

Mechanoreceptory
- podnětem je mechanické dráždění
1. hmatové
- jejich prostřednictvím zaznamenáváme smysl. vjemy označované jako hmat
- informují nás o tlaku, tahu, tvrdosti a chvění
- v podobě - volných nervových zakončení
- hmat. tělíska - Vater-Paciniho, Meisnerovo - citlivost zvýšena přídavn. strukturami
- různě rozptýleny, v exponovaných místech hloučky (zvýšená citlivost)
- nejvíce citlivé jsou konečky prstů z dlaňové strany a špička jazyka, nejméně kůže zad

2. zaznamenávající natažení
- čidla pohybového ústrojí zaznamenávající natažení svalů a šlach (proprioreceptory)
- šlachová tělíska a svalová vřeténka
- inf. o činn. svalstva potřebné pro udržování postoje těla, pohyb a jinou koordinovanou činnost

3.