= oblast termodynamiky, která studuje tepelné zabarvení reakce (= zda se uvolňuje nebo spotřebovává teplo)

exotermní reakce = teplo se uvolňuje a někdy bývá doprovázeno světelným efektem = hoření
endotermní reakce = teplo se spotřebovává

pokud teplo probíhá za konstantního tlaku, potom výměnu tepla popisuje stavová funkce = entalpie = H
entalpie H = extenzivní stavová veličina – její absolutní hodnotu nelze změřit, ale stanoví se změna entalpie DH = reakční teplo

změna entalpie se vztahuje na určitý, předem dohodnutý standardní stav látek – je takový stav látky, ve kterém je při teplotě 298,15 K a tlaku 101,325 kPa látka nejstálejší.

2 H2 (g) + O2 (g) ® 2 H2O (g) D H0298 = - 483,6 kJ DH < 0 = exotermní reakce

H2O (g) ® 2 H2 (g) + O2 (g) D H0298 = 483,6 kJ DH > 0 = endotermní reakce

D H0298 = reakční teplo = množství tepla, které soustava vymění s okolím během reakce, která probíhá za konst. tlaku a v rozsahu 1 molu základních reakčních přeměn

TERMOCHEMICKÉ ZÁKONY
Tepel. efekty doprovázející chem. r. lze jednak měřit (vodním kalorimetrem) nebo vypočítat.
Reakční teplo lze vypočítat na základě termochemických zákonů:

I. termochemický zákon = Laplaceův – Lavoisierův (konst. p)
Reakční teplo přímé a protisměrné reakce je až na znaménko stejné. Viz ­.

II. termochemický zákon = Hessův
Výsledné reakční teplo chemické reakce nezávisí na způsobu jejího průběhu, ale pouze na počátečním a reakčním stavu.
Používáme pro výpočet reakčního tepla reakce, u které to nelze změřit experimentálně:
Př.č. 1:
- C (s) + O2 (g) ® CO2 (g) D H0298 = - 393,7 kJ
- C (s) + ½ O2 (g) ® CO (g) D H0298 = ?
- CO (s) + ½ O2 (g) ® CO2 (g) D H0298 = - 283,6 kJ

- 2.