reakce, dojde ke změně vlastností této soustavy = změna stavu této soustavy

stavové veličiny
- popisují aktuální stav soustavy (realitu v daném okamžiku) = teplota, objem, chemické složení, tlak, hustota
- jsou závislé na počátečním a konečném stavu soustavy (nezáleží na cestě)
- dělí se na extenzivní a intenzivní
§ extenzivní: závisí na velikosti soustavy = objem, hmotnost, látkové množství částí
§ intenzivní: nezávisí na velikosti soustavy = hustota, tlak, teplota

př.: spojíme 3 naprosto stejné soustavy v 1 celek ® 3 roztoky: 3x V, 3x m, 3n…. r, p, t = pořád stejné

chem. reakce probíhají za různých podmínek:
izobarická reakce – probíhá za stálého tlaku
izotermická r. - -„- teploty
izochorická r. - -„- objemu

CHEMICKÁ ENERGETIKA

= vysvětluje, proč mohou probíhat chemické reakce, jaká je energetická bilance chemických dějů a zda je chemická reakce uskutečnitelná
v termodynamice se používají měřitelné veličiny: teplota T, tlak p, objem V
a dále se používají termodynamické stavové funkce: vnitřní energie soustavy U, entalpie H, entropie S, Gibbsova energie G, Helmholtzova energie A

Je-li některá z veličin zkoumaného děje konstantní označuje se tento děj takto: konst. T ® izotermický děj, konst. p ® izobarický děj, konst. V ® izochorický děj
Je-li soustava tepelně izolována = děj adiabatický

1. termodynamický zákon = zákon vnitřní energie
teplo a práce dodané soustavě zvyšují její vnitřní energii o DU

DU = Q + W

Teplo dodané soustavě při konstantním objemu (izochorický) soustavy se spotřebuje na zvýšení její vnitřní energie.

Pro děj probíhající za konstantního tlaku (izobarický) se zavádí stavová fce. entalpie H.

H = U + p.V

Teplo dodané soustavě při konst. tlaku se spotřebuje na zvýšení její entalpie.

TERMOCHEMIE se zabývá tepelnými projevy chem. reakcí, které doprovázejí rozrušování vazeb v molekulách výchozích látek a vytváření vazeb nových.
TEPELNÝ EFEKT CHEM. REAKCE závisí na povaze zanikajících a vznikajících vazeb, dále na množství výchozích látek a skupenství VL i produktů a na tom za jaké teploty, tlaku nebo objemu probíhá.
T.f. charakterizuje reakční teplo = teplo přijaté reagující soustavou, jestliže se v soustavě uskuteční za konst. tlaku (nebo konst. V) právě 1 mol reakčních přeměn podle dané chemické rovnice, přičemž výchozí a konečná teplota soustavy jsou stejné.

Molární teplo reakce: Qm = DH
Izobarický děj: DH = (Qm)p – většina reakcí
Izochorický děj: DU = (Qm)V

Údaj o reakčním teple musí být vždy doprovázen rovnicí příslušné chemické reakce, v níž jsou vyznačena skupenství všech reakčních složek.

Rozdělení reakcí:
- endotermické - DHT = Qm > 0 - kladná hodnota molár. tepla reakce vyjadřuje, že reakcí se teplo spotřebovává a do soustavy je nutné teplo dodávat
- exotermické - DHT = Qm < 0 – záporná hodnota mol. t. r. vyjadřuje, že reakcí se teplo vytváří.