Uplatňuje se také při protonaci kyslíku a dusíku v organických sloučeninách.

Polarita kovalentní vazby
Ve dvouatomových molekulách složených z různých atomů je v důsledku jejich nestejného protonového čísla hustota v okolí jednoho jádra větší než v okolí druhého jádra a sdílené elektrony nejsou přitahovány k oběma atomům stejnou silou. Mírou schopnosti atomu přitahovat elektrony sdílené s jiným atomem je relativní veličina zvaná atomová elektronegativita (X). Elektronegativita prvku se vztahuje ke zvolené elektroneg. některého vybraného prvku, zpravidla fluoru. Její hodnota závisí na tom, se kterým atomem a jakým způsobem je daný atom vázán. V tabulkách se proto uvádějí střední hodnoty.
V molekule složené ze dvou atomů s různou elektronegativitou záporný náboj, u druhého atomu kladný. Molekula má kladný a záporný konec a tvoří dipól. Díky tomu, že atomy tvoří póly, dostala vazba název polární. Tento přívlastek se však používá pouze tehdy, pokud rozdíl elektronegativit převyšuje hodnotu 0,4.

Iontová vazba
Iontová vazba je extrémním případem polární kovalentní vazby.Jestliže je rozdíl elektroneg. dostatečně velký, je možné zjednodušeně předpokládat, že sdílené el. patří zcela do el. obalu elektronegativnějšího atomu, neboli že jeden atom předal elektron druhému. Vytvoření vazby tedy splývá se vznikem opačně nabitých navzájem se přitahujících iontů.
Pro přibližnou orientaci se uvádí, že iontová vazba existuje mezi atomy, jejichž elektroneg. se liší alespoň o 1,7.

Kovová vazba
Typické fyzikální vlastnosti kovů (lesk, vodivost, kujnost a tažnost) i jejich chemické vlastnosti úzce souvisí s chemickou vazbou jejich atomů. Každý atom krystalu kovu je obklopen tolika sousedy, že není možné, aby s nimi tvořil lokalizované vazby. Nejjednodušší model kovové vazby tedy předpokládá, že se krystal kovu skládá z kationtů rozmístěných v pravidelné prostorové mřížce.

Vodíková vazba (můstek)
Vyskytuje se zejména u sloučenin H s F, O a N. Vysvětluje se silnou polaritou vazeb HF, OH a NH. Vazebný el. pár je do té míry posunut k elektronegativnějšímu atomu, že atom vodíku může vytvořit slabou vazbu s volným el. párem na atomu další molekuly.
Podmiňuje např. stálost prostorového uspořádání bílkovin a nukleových kyselin. Způsobuje také, že voda je kapalina za podmínek, kdy jí podobné sloučeniny jsou plynné. Ovlivňuje i vlastnosti karboxylových kyselin, alkoholů a dalších organických sloučenin.