Iontové halogenidy jsou sloučeniny s typickými kovy (NaCl, KBr, MgCl2), kovalentní halogenidy (s atomovou strukturou) jsou sloučeniny s kovy ze střední časti periodické soustavy, molekulové halogenidy se skládají z jednotlivých molekul. Molekulové halogenidy tvoří hlavně nekovy, polokovy a některé kovy, jejichž atomy mají velké oxidační číslo (PCl5 nebo UF6). Halogenidy se připravují přímým slučováním z prvků nebo reakcí neušlechtilých kovů, oxidů, hydroxidů nebo uhličitanů kovů s příslušnými halogenovodíkovými kyselinami. Většina halogenidů se dobře rozpouští ve vodě, mnohé se však částečně nebo úplně hydrolyzují. Interhalogenové sloučeniny vznikají vzájemným slučováním halogenů s rozdílnou elektronegativitou (ClF, BrCl, IF7). Halogen s větší elektronegativitou oxiduje ten s menší elektronegativitou.
Fluorouhlíky jsou zvláštní skupina kovalentních fluoridů. Odvozují se od uhlovodíků náhradou všech vodíkových atomů fluorem. Teflon –polytetrafluoretylen.
Freony jsou chlorofluorouhlíky. Užívají se jako chladící kapaliny v chladících a mrazících zařízeních a jako hnací plyny ve sprejích. Ohrožují stratosférický ozon.

Kyslíkaté sloučeniny halogenů
Oxidy halogenů jsou vesměs nestálé, rozkládají se za obyčejné teploty (např.: ClO2 explozivně). Nejstálejší je oxid jodičný I2O5. Většina oxokyselin halogenů existuje pouze ve vodném roztoku; v bezvodém stavu jsou známé pouze kyselina chloristá HClO4 (kyselina) a pevné kyseliny – jodičná HIO3, pentahydrogeniodistá H5IO6 a jodistá HIO4. Soli oxokyselin jsou pevné krystalické látky. Oxidační schopnost oxokyselin s rostoucím oxidačním číslem vesměs klesá, síla kyseliny však roste.
Kyselina chlorná HClO v malé míře vzniká při zavádění chloru do vody (chlorování vody). Je nestálá a za běžné teploty se rozkládá. Uvolněný atomový kyslík ·O· (biradikál s dvěma nepárovými elektrony) ničí svou aktivitou baktérie, a má tedy dezinfekční účinky, které se mylně připisují přímo chloru.
Chlornany vznikají reakcí chloru s hydroxidy s-prvků ve vodném prostředí. Směs chloridu a chlornanu sodného se nazývá bělící louh. Slouží k bělení vláken stejně jako směs chloridu a chlornanu vápenatého –chlorové vápno. Tepelným rozkladem chlornanů nebo reakcí chloru s hydroxidy alkalických kovů v roztoku za zvýšené teploty vznikají chlorečnany.
Chlorečnany se používají k výrobě třaskavin, střelivin a zápalek. Jejich směsi s organickými látkami jsou explozivní.
Kyselina chloristá HClO4 je jednou z nejsilnějších kyselin.