Prvky VI.A skupiny, chalkogeny, jsou O, S, Se, Te a radioaktivní Po. Jejich atomy mají ve valenčních orbitalech šest elektronů, konfigurace ns2 np4 (n je 2 až 6).
Kyslík se svými vlastnostmi liší od ostatních p4 –prvků. Za běžných podmínek je to plyn, zatímco další p4–prvky jsou pevné látky a rozdíly mezi nimi jsou méně výrazné. p4–prvkům chybí do stabilní elektronové konfigurace nejbližšího vzácného plynu ns2 np6 dva elektrony. Mohou je získat buď v iontových sloučeninách s aniontem X2- (X je chalkogen), nebo v kovalentních sloučeninách vznikem dvou jednoduchých kovalentních vazeb nebo jedné dvojné (např. v H2S, CO2). Kyslík má ve sloučeninách oxidační číslo –II (s vyjímkami: II ve fluoridu kyslíku OF2 a –I v peroxidech). Ostatní p4–prvky mají oxidační číslo –II až VI, protože se může počet vazeb na jejich atomy zvýšit za přispění nd-orbitalů až na šest. Podobně jako u ostatních p–prvků klesá ve skupině s rostoucím Z elektronegativita a reaktivita prvků a stoupá jejich kovový charakter. Kyslík a síra jsou typické nekovy, selen a tellur mají nekovové modifikace a přechodnou povahu, polonium je kov. Stálost aniontů X2- a sloučenin s oxidačním číslem –II klesá s rostoucím Z.
Kyslík je nejrozšířenější prvek na Zemi. Je složkou atmosféry, hydrosféry, zemské kůry (minerálů a hornin). Jako biogenní prvek potřebný k dýchání organismů, je součástí všeho živého. Kyslík tvoří tři izotopy: 168O, 178O, 188O.
Síra se v přírodě vyskytuje volná (elementární) nebo v sulfidech, v síranech, v zemním plynu, v sopečných plynech, v uhlí. Je biogenní prvek –je vázána v bílkovinách.
Selen a tellur jsou v přírodě vzácné. Velmi vzácné radioaktivní polonium je obsaženo v uranové rudě – uranitu (smolinci) v množství 0,1 mg Po v 1000 kg rudy.

Kyslík a jeho vlastnosti
Kyslík je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu, zkapalnělý má namodralou barvu. Za běžných podmínek tvoří dvouatomové molekuly, řidčeji jako ozon O3.
Atomy kyslíku jsou nestálé a slučují se s dalšími atomy kyslíku na molekuly O2 nebo s atomy jiných prvků za vzniku sloučenin. Získávají tak stálejší elektronovou konfiguraci 2s2 2p6 následujícího vzácného plynu neonu, což je možné: a) přijetím dvou elektronů za vzniku oxidového aniontu O2- (např.: CaO)
b) vytvořením dvou jednoduchých nebo jedné dvojné kovalentní vazby
c) vytvořením jednoduché vazby a přijetím jednoho elektronu (např.: OH-)
Kyslík má po fluoru největší elektronegativitu a patří k nejsilnějším oxidačním činidlům.