Odvozují se od ní dvě řady solí: sulfidy M2IS a hydrogensulfidy MIHS. Sulfidy kovů (s vyjímkou s1-kovů) jsou ve vodě nerozpustné. Nerozpustné sulfidy se připravují srážením z roztoků solí příslušných kovů sulfanem, roztoky sulfidu sodného Na2S. Zahříváním sulfidů ve vzduchu vznikají odpovídající oxidy, nebo i kovy. Tyto reakce jsou významné pro určení způsobu, jak získat kov z přírodních sulfidů.

Kyslíkaté sloučeniny síry
Oxid siřičitý SO2 je bezbarvý plyn dráždící dýchací cesty. Vzniká spalováním síry, sulfanu a oxidací (pražením) kovových sulfidů, např.: pyritu: 4 FeS2 + 11 O2 ® 2 Fe2O3 + 8 SO2
Oxid siřičitý se připravuje rozkladem siřičitanu silnější kyselinou, např.:
Na2SO3 + H2SO4 ® Na2SO4 + SO2 + H2O
Jako nežádoucí složka se SO2 do ovzduší dostává především lidskou činností, zejména spalováním uhlí a topných olejů. Působí silně redukčně (redukuje např.: organická barviva, působí dezinfekčně a má bělící účinky).
Oxid siřičitý se dobře rozpouští ve vodě a tento roztok se chová jako slabá dvojsytná kyselina. Odvozují se od ní hydrogensiřičitany MIHSO3 (známé převážně jen z roztoku), siřičitany M2ISO3 a disiřičitany M2IS2O5, krystalizující z roztoku. Siřičitany mají silně redukční účinky, v roztoku se snadno oxidují na sírany. Oxid sírový SO3 vzniká slučováním oxidu siřičitého a kyslíku (za přítomnosti katalyzátoru). Plynný je monomerní, s molekulami SO3, pevný obsahuje trimerní cyklické molekuly S3O9. S vodou reaguje za uvolnění tepla na kyselinu sírovou.
Kyselina sírová H2SO4 je silná dvojsytná kyselina; s vodou se mísí v libovolném poměru, přičemž se silně zahřívá. Koncentrovaná kyselina sírová (w=98,3%) je bezbarvá, olejovitá, silně hygroskopická kapalina, která má mohutné dehydratační účinky. Organické látky (např. papír, dřevo, živá tkáň) se jejím působením zbavují veškeré vody (dehydratace) a uhelnatějí. Je to žíravina.
Koncentrovaná kyselina sírová působí oxidačně zejména za vyšší teploty. Reaguje se všemi kovy kromě olova (na jeho povrchu vzniká nerozpustný síran olovnatý) a kromě zlata a platiny. Například s Cu probíhá reakce: Cu + H2SO4 ® CuO + SO2 + H2O
V zředěném roztoku kyselina sírová projevuje své kyselé vlastnosti větší měrou, ale své oxidační vlastnosti ztrácí; reaguje proto jen s měně ušlechtilými kovy za vzniku síranu a vodíku.
Odvozují se od ní dvě řady solí: sírany (sulfáty) M2ISO4 a hydrogensírany MIHSO4. Většina síranů a všechny hydrogensírany jsou ve vodě dobře rozpustné. Podvojné sírany, např.