Proto je grafit měkký a vede elektrocký proud.
Uhlík je poměrně málo reaktivní, s jinými prvky většinou reaguje až při vyšší teplotě. K reakcím se místo čistého uhlíku používají jeho technocké formy –koks a uhlí. Oxidace uhlíku za vysoké teploty se v průmyslu využívá k přímé redukci oxidů, např. při výrobě železa ve vysoké peci: Fe2O3 + 3 C ® 3 CO + 2 Fe
Koks a uhlí se používají jako palivo, diamanty (po vybroušení brilianty) v malé míře v klenotnictví, většina přirodních a syntetických diamantů se používá k opracování tvrdých materiálů. Z grafitu se zhotovují elektrody a tužky, slouží jako moderátor do jaderných reaktorů.

Bezkyslíkaté sloučeniny uhlíku
S prvky o malé elektronegativitě tvoří uhlík karbidy (CaC2, SiC).
Sirouhlík CS2 vzniká z prvků zahřátím. Je to jedovatá, snadno zápalná kapalina, používá se jako nepolární rozpouštědlo.
Halogenidy uhlíku se připravují halogenací oxidů uhlíku, methanu, apod. Chlorid uhličitý CCl4 je kapalná kovalentní sloučenina, slouží jako nepolární rozpouštědlo. Je to nebezpečný jed.
Kyanidy MICN, sloučeniny uhlíku s dusíkem, jsou soli kyseliny kyanovodíkové HCN. Nejznámější je kyanid draselný KCN. Kyanidy jsou prudce jedovaté. Kyanidový anion CN- se může účastnit komplexotvorných reakcí. Donorem elektronového páru v CN- ligandu bývá atom uhlíku.

Kyslíkaté sloučeniny uhlíku
Oxid uhelnatý CO vzniká spalováním uhlíku za dostetečného přístupu vzduchu nebo ze vysokých teplot. Zprvu vznikající oxid uhličitý se přitom uhlíkem redukuje: CO2 (g) + C(s) ® 2CO (g)
Oxid uhelnatý je značně reaktivní plyn se silně redukčními účinky; odnímá oxidům kyslík, což se využívá při nepřímé redukci oxidů železa: Fe2O3 +3CO ® 2 Fe + 3 CO2
Oxid uhelnatý je složkou průmyslově důležitých plynů, např. generátorového a vodního plynu. Je jedovatý – při vdechování se váže na krevní barvivo pevněji než kyslík, a zabraňuje tak přenosu O2 v organismu. Je také součástí výfukových plynů spalovacích motorů a značně přispívá ke znečišťování životního prostředí.
Oxid uhličitý CO2 vzniká dokonalým spalováním uhlíku, dále při dýchání, kvašení, tlení, hoření uhlí a je konečným produktem spalování každé organické látky. Jeho stále stoupající obsah v ovzduší značně přispívá ke skleníkovému efektu. Oxid uhličitý je bezbarvý plyn, bez zápachu, rozpustný ve vodě, těžší než vzduch, nehoří a působí dusivě. Na rozdíl od oxidu uhelnatého je podstatně méně reaktivní, za obvyklé teploty stálý. Silným ochlazením CO2 se získá pevný oxid uhličitý (suchý led) s molekulovou strukturou.