Písek se používá ve stavebnictví, při výrobě skla, porcelánu aj.
Kyselina trihydrogen křemičitá H4SiO4 existuje jen ve zředěných vodných roztocích. Z nich se postupně vylučuje polymerní sol (roztok obsahuje rozptýlené částice velikosti 10-7 až 10-9 m) a dalším stámím, zahřátím nebo okyselením roztoku rosolovitý gel. Vysušením gelu se získá pevný silikagel, který má schopnost vázat (absorbovat) do svých pórů velké množství vody a různých organických i anorganických látek. Používá se jako sušidlo zejména plynů, jako odstraňovač pachů, např. v chladničkách. Tavením oxidu křemičitého s uhličitany nebo hydroxidy alkalických kovů vznikají ve vodě rozpustné křemičitany:
SiO2 + M2ICO3 ® M2ISiO3 + CO2
Vlastnosti křemičitanů (silikátů) jsou závislé na struktuře. Podle stupně propojení tetraedrů SiO4 se rozlišují křemičitany s izolovanými tetraedry, s ostrůvkovou, řetězovou, vrstevnatou a trojrozměrnou strukturou. Náhradou některých atomů křemíku ve struktuře křemičitanů atomy hliníku vznikají hlinitokřemičitany.
Křemičitany jsou v přírodě rozšířeny jako samostatné nerosty i jako složky různých hornin. Zemská kůra je z 95% složena z oxidu křemičitého a křemičitanů.
Vodní sklo je vodný roztok křemičitanů alkalických kovů; obsahuje převážně soli M3IHSiO4, M2IHSiO4, MIHSiO4 (M je Na, K). Vyrábí se tavením písku se sodou (Na2CO3) nebo potaší (K2CO3). Vodní sklo se používá jako konzervační, tmelicí a impregnační prostředek.
Nejznámější křemičitany jsou živce. Zvětráváním živců vzniká kaolinit. Hlinitokřemičitany vápenaté jsou hlavní složkou cementů.
Polysilikany (R2SiO)n (R jsou např. alkyly) -silikony- jsou organokřemičité polymerní látky chemicky a tepelně odolné, se strukturními jednotkami: R3 ľ Si ľ O ľ Si ľ R3



Výroba a použití sloučenin křemíku
Sklo vzniká tavením křemenného písku se směsí uhličitanů alkalických kovů a dalších přísad a ztuhnutím teveniny, která je amorfní. Vlastnosti skla a jeho použití závisejí zejména na chemickém složení skloviny. Sodnovápenaté tzv. měkké sklo (tabulové a lahvové) vzniká tavením směsi křemenného písku, uhličitanu sodného a vápence při teplotě asi 1200°C a má složení Na2O×CaO×6 SiO2. Tepelně odolné je sklo draselné a zejména sklo křemenné. Chemické a varné sklaněné nádobí obsahuje oxid boritý. Olovnatá skla so používají do optických přístrojů a k výrobě broušeného dekoračního skla. Speciální skla vysoké čistoty se používají v optoelektronice.