zelený pigment oxid chromitý Cr2O3). Chromany M2ICrO4 a dichromany M2ICr2O4 mají oxidační účinky.
Mangan je v přírodě obsažen hlavně v oxidových rudách; sloučeniny manganu jsou většinou barevné. Používá se jako důležitá legovací přísada v ocelích (manganová ocel). Oxid manganičitý MnO2 (burel) se používá v suchých článcích (bateriích), ve sklářství k odbarvování skla. Manganistan draselný KMnO4, krystalická látka fialové barvy má oxidační účinky. Používá se k dezinfekci a v manganometrii (chemická odměrná analýza).

Prvky skupiny železa
Fe, Co, Ni, prvky VIII.B skupiny a 4. periody, mají podobné vlastnosti a označují se též jako triáda železa.
Největší význam má železo, které patří k nejrozšířenějším prvkům v přírodě. Podle spotřeby a rozsahu použití je železo nejdůležitějším kovem současné civilizace. Čisté železo je stříbřitě lesklý, poměrně měkký kov bez technického významu. Nesmírný technologický význam má technické železo. Železo má feromagnetické vlastnosti; je to ušlechtilý kov, reaguje za vyšších teplot s mnoha prvky, např. chlorem, kyslíkem, sírou. Reakcí se zředěnými kyselinami vznikají železnaté nebo železité soli a vodík, např.: Fe + H2SO4 ® FeSO4 + H2
Nejdůležitější železné rudy jsou magnetit Fe3O4 nebo FeO× Fe2O3, hematit Fe2O3, limonit Fe2O3 ×n H2O, siderit FeCO3, pyrit FeS. Jako biogenní prvek je železo vázáno v rostlinných a živočišných organismech (hemoglobin a myoglobin). Hydrogenuhličitan železnatý Fe(HCO3)2 je obsažen v minerálních vodách.
Kobalt a nikl jsou méně běžné prvky, vyskytují se v sulfidických rudách. Nikl ve slitině s železem se na zemský povrch dostává také dopadem meteoritů. Oba kovy se používají zejména ve slitinách s železem, k zušlechťování ocelí. Kobalt vytváří mnoho koordinačních sloučenin; biologicky významný je především vitamin B12. Kovový nikl je odolný proti korozi, používá se proto ke galvanickému pokovování povrchů kovů. Uplatňuje se jako katalyzátor a také v akumulátorech (např. Ni-Fe). Předpokládá se, že nikl spolu se železem tvoří jádro Země.

Výroba železa a oceli
Čisté železo nemá vhodné vlastnosti, zatímco jeho slitiny s různými prvky jsou technicky významné materiály. Příměsi jiných prvků upravují vlastnosti železa (pevnost, tvrdost, odolnost proti korozi, teplotu tání apod.). Množství a vzájemný poměr přísad se volí tak, aby vlastnosti technického železa byly pro dané použití nejvhodnější. Významně mění vlastnosti železa uhlík.