Protože běžné kovy obsahují příměsi, jsou v povrchové struktuře materiálu blízko sebe atomy různých prvků ve styku s vrstvou elektrolytu. Vznikají lokální elektrochemické články, v nichž probíhají elektrodové reakce.

Prvky skupiny mědi
Cu, Ag a Au jsou prvky I.B skupiny periodické soustavy. Jejich atomy mají konfiguraci:
Cu:[Ar]3d10 4s1, Au:[Kr]4d10 5s1, Au:[Xe]4f14 5d10 6s1
Atomy prvků I.B skupiny mají stejně jako s1-prvky v orbitalech ns jeden elektron. Na rozdíl od nich však (n – 1)-vrstva nemá osmielektronové uspořádání a (n – 1)d-orbitaly se tak mohou podílet na vazbách ve sloučeninách. Proto tyto prvky mají vedle oxidačního čísla I i oxidační čísla vyšší (II, III, zlato dokonce V), mají výrazně vyšší teploty tání, větší hustoty a menší atomové poloměry než prvky I.A skupiny. Jsou výbornými vodiči tepla a elektřiny, jsou tažné a kujné. Měď je načervenalá, stříbro bílé, zlato žluté.
Prvky I.B skupiny jsou ve srovnání s s1-prvky málo reaktivní (ušlechtilé kovy) a z kyselin nevytěsňují vodík. Nejstálejší jsou sloučeniny měďnaté, stříbrné, a zlatité.
Měď reaguje s vlhkým vzduchem a pokrývá se zelenou vrstvičkou hydrogenuhličitanů mědi – měděnkou. S oxidujícími kyselinami reaguje např. takto: 2 Cu + 8 HNO3 ® 3 Cu(NO3)2 + 2 NO + 4 H2O
Sloučeniny měďnaté, pokud se rozpouštějí ve vodě, vytvářejí modré tetraaquaměďnaté kationty, existující i v krystalickém stavu, např. v modré skalici.
Stříbro na vzduchu zčerná (účinkem sulfanu). Ze sloučenin stříbra jsou významné ve vodě nerozpustné halogenidy (AgCl, AgBr a AgI), které jsou citlivé na světlo – rozkládají se působením záření za vyloučení kovového stříbra. Tato vlastnost se využívá při fotografování.
Zlato je na vzduchu stálé, rozpouští se jen v lučavce královské (směs koncentrovaných kyselin HNO3 a HCl).
Kovy skupiny mědí mají široké uplatnění hlavně jako slitiny v elektrotechnice a klenotnictví. Hlavní spotřeba stříbra je na výrobu fotografických materiálů a zrcadel.

Prvky skupiny zinku
Zn, Cd a Hg, prvky II.B skupiny, mají v orbitalech ns dva valenční elektrony. Od s2-prvků (II.A skupiny) se liší zaplněnými (n – 1)d-orbitaly, jejichž elektrony se na vazbách nepodílejí. Větší náboj jádra v atomech prvků skupiny zinku působí na elektronový obal, proto jsou jejich atomové poloměry menší než u prvků II.A skupiny, a proto jsou tyto kovy méně reaktivní. Teploty tání těchto stříbrolesklých kovů jsou poměrně nízké v důsledku slabé kovové vazby.
Rtuť je jediný kov kapalný za normálních podmínek – tuhne při –38,9°C.