Stálé oxidační číslo prvků II.B skupiny jsou neušlechtilé kovy, například zinek reaguje s kyselinou sírovou za vzniku vodíku.
Zinek se používá k pozinkování plechů a předmětů ze železa, protože je vůči vzduchu odolný (pasivuje se vrstvičkou oxidu) a také k výrobě slitin. Ze sloučenin se používá oxid zinečnatý ZnO v barvířství (zinková běloba), sulfid zinečnatý ZnS do luminiscenčních nátěrů, heptahydrát síranu zinečnatého ZnSO4 ×7 H2O (bílá skalice) jako výchozí látka k přípravě dalších sloučenin zinku.
Kadmium slouží v menší míře v jaderné technice k absorpci neutronů, k pokovování elektrotechnických součástek (Kondenzátorů; hojně se používají akumulátory Ni-Cd.
Rtuť se používá do teploměrů, laboratorních přístrojů, výbojek, jako elektroda, v podobě slitin – amalgamů. Sloučeniny kadmia rtuti jsou jedovaté látky.