Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie
Vlasová kozmetika
Dátum pridania: | 11.04.2004 | Oznámkuj: | 12345 |
Autor referátu: | donalda | ||
Jazyk: | Počet slov: | 5 354 | |
Referát vhodný pre: | Stredná odborná škola | Počet A4: | 21.5 |
Priemerná známka: | 2.91 | Rýchle čítanie: | 35m 50s |
Pomalé čítanie: | 53m 45s |
Strukturně blízký rotenonu je munduseron, kterého užívají afričtí domorodci k odhánění krokodýlů od brodů při pře-vádění dobytka.
IV. PYRROLOVÁ BARVIVA
Patří k nim dvě významné skupiny rostlinných pigmentů:
n Chlorofyly
n Fykoboliny
Chlorofyly
Jsou nejdůležitější fotosynteticky aktivní pigmenty rostlin. Podle Darwina je to nejzajímavější organická sloučenina vytvořená přírodou. V současné době je známo 7 typů - chlorofyl a, b, g, d, e, bakteriochlorofyl a bakterioviridin. Dominantní při foto-syntéze jsou chlorofyl a a chlorofyl b. Vyskytují se ve všech autotrofních organis-mech, s výjimkou pigmentů bakterií. Chlorofyl b chybí sinicím, chaluhám a ruduchám. Chlorofyl a je modrozelený, chlorofyl b je žlutozelený. Ostatní chlorofyly g, d, e se nacházejí jen v řasách a to v kombinaci s chlorofylem a. Bakteriochlorofyl a bakterio-viridin se vyskytují ve fotosyntetizujících purpurových a zelených sirných baktérií. Jsou lyofilní a jejich roztoky fluoreskující.
Molekula chlorofylu má cyklickou - porfirinovou strukturou s 10 dvojnými vazbami, tvořenou čtyřmi pyrolovými jádry, která jsou spojena methinovými můstky. V centru má molekula kov hořčík. Dále je v chlorofylu cyklopentanové jádro, obsahu-jící karboxylovou skupinu. Rozdíl mezi chlorofylem a a chlorofylem b je v tom, že na druhém pyrolu má chlorofyl a metylovou skupinu, zatímco chlorofyl b aldehydic-kou.Oba chlorofyly se od sebe liší rozpustností a absorpčním spektrem. Porfyrinová kostra chlorofylů je dominantní strukturou celé řady dalších biologicky vysoce aktiv-ních látek. Červeného krevního barviva hemoglobinu, který obsahuje železo, červené-ho barviva nitrogenních bakterií laeghemoglobinu, obsahujícího molybden, červeného myoglobinu ve svalových buňkách, oxidoredukčního enzymu cytochromu, obsahující-ho železo. Do hemoproteinů nepatří modré barvivo hemokyanin měkkýšů a členovců, je to protein s obsahem mědi. Všechny výše uvedené látky mají význam při přenosu kyslíku a elektronů v biologických strukturách.
Fykobiliny
Jsou to fotosyntetické pigmenty sinic, ruduch a skrytěnek, vázané na bílkovi-nu. Dále jsou to také hydrofilní barviva, která jsou podobná žlučovým barvivům živo-čichů.Mají tetrapyrolovou strukturu, která je však lineární. Pyroly jsou spojeny methi-novými a metylenovými můstky. Neobsahují hořčík ani jiný kov, je pro ně příznačná dosti pevná vazba s bílkovinou.V prokyryontní buňce sinic vytváří fykobiliproteiny na povrchu thylakoidů drobná granulární tělíska. Jsou součástí chloroplastů eukaryotní buňky ruduch a skrytěnek. Fykobiliproteiny jsou aktivní při přenosu světelné energie na chlorofyl a.