g - karoten má polyenový řetězec na jednom konci otevřený. Podobá se karotenu lykopenu - červe-nému barvivu bobulí rajčete jedlého, bobulí melounu cukrového. Toto barvivo má ře-tězec otevřený na obou koncích. Z hlediska výživy člověka má význam b - karoten, který je prekurzorem (výchozí látkou z níž vzniká chemickou přeměnou výsledný pro-dukt) vitamínu A.
U živočichů se karoteny vyskytují v peří papoušků a v krovkách slunéčka sedmitečné-ho.

Xantofyly
Nejrozšířenějším barvivem této skupiny je žlutý lutein, derivát a-karotenu s hydroxylovou skupinou na a a b ionovému jádru. Provází chlorofyl ve všech zele-ných částech rostlin, je obsažený v květech a plodech. Je běžně nazýván jako xantofyl. Mezi xantofyly patří dále žlutý zexantin, obsažený v obilkách kukuřice seté, violaxan-tin v zelených řasách a v asimilačních orgánech všech vyšších rostlin, b- kryptoxantin, anteroxantin, neoxantin a taxaxantin, které bývají součástí fotosystémů. Hnědým bar-vivem řas Chromophyt je fukoxantin, obsažený zvláště u zlativek, chaluh, rozsivek a různobrvek. Xantofylem s ketonickou skupinou je echinenon, vyskytující se u sinic a u některých zelených řas. Dále červený rodoxantin, obsažený v listech některých taxonů vyšších rostlin, zvláště u okrasných dřevin, také u vranečku Podobnou strukturu mají červená barviva kapsantin a kapsorubin, obsažené v perikarpu bobule papriky roční. Z xantofylů s acyklickou strukturou, s karboxylovými skupinami, ale s menším po-čtem uhlíků než 40 patří červený bixin. Je obsažený v semenech oreláníku barvířské-ho. Je užívaný k přibarvování másla a sýrů. Bixín je zřejmě hlavní složkou barviva, které získávají jihoameričtí Indiáni z rostliny, kterou nazývají „urukú“ a jímž si natíra-jí tělo. Dále sem patří červený krocetin obsažený v šafránu setém. Hlavním barvivem citrusových plodů je b- citraurin. Obsahuje vedle hydroxylové skupiny i aldehydic-kou. Žlutá barva peří kanárů a žloutků vajíček ptáků je rovněž způsobená xantofyly.

II. CHINONOVÁ BARVIVA
Jsou nejrozšířenější skupinou přírodních barviv. Přitom k celkovému zbarvení přispívají méně než ostatní, protože se vyskytují v kořenech a kůře stromů a bývají současně překryty i jinými barvivy. Výjimku tvoří pestré zbarvení hub a lišejníků. Chinony vznikají obvykle z fenolů, přes jejich hydroxylové skupiny, na které bývá glykosidicky vázán cukr. Jsou to různě substituované deriváty benzochynonů, nafto-chinonů, antrachinonu a dalších. Oxidace je katalyzována četnými enzymy obsahují-cími měď.