Z atomů,které jsou základními stavebními kameny všeho,co existuje ve vesmíru,se může uvolnit obrovské množství jaderné energie.Tato energie je zdrojem sálajícího slunečního tepla a světla,nesmírné produkce elektřiny, je v jaderných elektrárnách i u smrtonosných výbuchů jaderných zbraní. Jaderná elektrárna je založena na skutečnosti,že hmota a energie jsou různé formy téže věci a tyto formy se mohou měnit z jedné na druhou.V jaderné reakci se nepatrné množství hmoty mění na ohromné množství energie. Probíhají dvěma způsoby:jedním je štěpení ,při němž se jádro těžkého atomu rozpadne na menší části,a druhým je syntéza,při němž se spojí dvě lehká jádra.Ve výbuchu jaderných zbraní se oba procesy dějí ve zlomcích sekundy.Opakem je jaderná elektrárna,kde se vyrábí elektrický proud na základě štěpených reakcí,jejichž rychlost je řízena. Štěpené reakce probíhají pouze tehdy,když množství paliva dosáhne určité hranice,které říkáme KRITICÁ HMOTNOST. V jaderném reaktoru je uranové palivo uloženo v tyčích,umístěných těsně vedle sebe,aby se vytvořilo kritické množství paliva a reakce mohla začít.

Jaderné elektrárny

Je to tepelná elektrárna, která má místo parního kotle jaderný reaktor, v němž probíhá štěpení atomů některých těžkých prvků (uran, plutonium) za součastného uvolňování množství tepla. Jaderné elektrárny jsou jednookruhové a dvouokruhové. U jednookruhové jaderné elektrárny se pára vyrobená v jaderném reaktoru přivádí přímo do turbíny. U dvouokruhové se teplo z reaktoru odvádí teplonosnou látkou primárním okruhem do výměníku tepla (parního generátoru), kde vzniká pára, která se sekundárním okruhem přivádí k turbíně pohánějící alternátor.
První využití jaderné reakce k výrobě el. energie se experimentálně uskutečnilo 20. 12. 1951 v Národní reaktorové laboratoři v USA. První pokusná jaderná elektrárna byla spuštěna v Obnisku u Moskvy 27. 6. 1954. V Československu byla první jaderná elektrárna spuštěna 24. 10. 1972 v Jaslovských Bohunicích u Trnavy. Největší jadernou elektrárnou na světě s deseti reaktory je Fukushima v Japonsku. Nejvíce el. energie vyrobené v jaderných elektrárnách produkuje Francie. V ČR byl zahájen provoz jaderné elektrárny Dukovany v srpnu 1985 a Temelína v roce 2002. Dukovany mají 4 reaktory o 440MW a Temelín 2 reaktory o 1000MW.

Jaderná syntéza:
Alternativou se tedy stává děj probíhající v jádrech hvězd. Spojování jader vodíku a jejich přeměna na helium, kde by byl zcela čistý provoz, palivem by byla voda o odpadní látkou helium. Vědci se snaží zkonstruovat reaktor, který by pracoval na tomto principu. Je však mimořádně náročné dosáhnout toho, aby reakce probíhala. Atomy vodíku se totiž musí stlačit silným magnetickým polem a musí se dosáhnout teplot vyšších než v jádru slunce. Zatím bylo uskutečněno několik ojedinělých syntéz, které probíhaly v experimentálních reaktorech. Netrvaly však dále než 1s,zato však vyrobily nesrovnatelně větší množství energie než konvenční jaderné elektrárny. S touto výrobou energie se počítá až na rok 2025, kdy by měla být technologie dostatečně vyspělá na to, aby udržela průběh syntézy neustále.

Část odpadu z jaderných elektráren je radioaktivní-je zdrojem smrtonosného záření pozůstávajícího z nepatrných částeček nebo z neviditelných VLN,které mohou poškodit buňky živých organismů.některý radioaktivní odpad je schopen vydržet tisíce let,proto se ukrývá pod zem v uzavřených kontejnerech.Mnoho lidí znepokojuje nebezpečí,které číhá v radioaktivním odpadu, a tak požadují zastavení provozu jaderných zařízení.

Černobylská havárie

Dva mohutné výbuchy krátce po sobě v noci 26. dubna 1986 zničily čtvrtý blok jaderné elektrárny Černobyl poblíž Kyjeva v bývalém SSSR a radioaktivní zplodiny vzniklého požáru roznesené větrem ohrozily nejen její okolí, ale i řadu sousedních států. Chladící systémy sovětského typu kanálového grafitového reaktoru jsou samy o sobě mimořádně komplikované. Fyzikálně značně nestabilní aktivní zóna reaktoru, obklopená navíc hořlavým grafitem, postrádá ochrannou obálku (kontejnment), a ani systém řízení reaktoru neodpovídal bezpečnostním požadavkům. V osudné noci měli operátoři provést neodborně připravený pokus o využití elektrického výkonu ke krátkodobému nouzovému chlazení reaktoru. Regulační tyče byly zdviženy v takovém počtu a tak vysoko, že když se ukázalo, že začíná výkon bouřlivě stoupat, nestačily dostatečně rychle klesnout zpět do aktivní zóny.