Meď

Asi před 8 000 lety přišli na to, jak zpracovávat kovy.6 000 př. Kr. se lidé pokoušejí zpracovávat měď. Na Středním východě je vyrobeno několik malých předmětů. Měď se roztaví při teplotě 1 084,5 °C. Vyskytuje se v cementační části rudných žil, dále ve výlevných horninách(melafyry).
Člověk používal nejdříve kovy přírodní :měď,v Orientu od 9. tisíciletí př. Kr. a o něco později zlato. Skutečná metalurgie se v Orientu objevuje v7. tisíciletí a v západní Evropě kolem r. 2 000 př. Kr. Zahrnuje dva na sebe navazující úkony : řemeslník nejprve roztaví horniny, vytěžené v podzemních dolech v kov, pak jej kuje, odlévá a tvaruje z něho předměty. Bronz tvoří slitina obsahujících asi 10% cínu a 90% mědi ; opracovává se snáz než měď, protože se roztaví při nižší teplotě a pomaleji tuhne. Bronz má i četné další výhody , je pevnější ,umožňuje výrobu předmětů větších rozměrů a složitějších tvarů.V Evropě trval věk bronzu od - 1 800 do - 750. Naleziště mědi a zejména cínu jsou poměrně vzácná, Evropou ale procházejí četné cesty výměnného obchodu : směňuje se na příklad bretaňský cín za baltský jantar. Proto i ve Skandinávii, kde nejsou ložiska kovů, zaznamenala doba velký rozmach. Z mědi se vyráběla brnění, sekery, ale i např. šperky. Zajímavé je, že šperky
nosily nejenom ženy, ale i muži, u nichž bylo množství nošených šperků výrazem jejich moci a bohatství.