Zde si můžete najít strukturní elektronové vzorce

uhlíku , křemíku , dusíku , fosforu , arsenu , síry , selenu , telluru , chlóru , jódu , vanadu a wolframu

Základní pravidla

1. Je nutné vědět, kolik má daný prvek valenčních elektronů (pro sestavování vzorců se neuvažují případné valenční elektrony z d-orbitalů v případě, že je příslušná podslupka d plně zaplněna, to znamená u vyšších prvků p, neboli selsky řečeno: počet valenčních elektronů se rovná číslu skupiny ve které je prvek v periodické tabulce - platí pro A i B skupiny)

2. Z každé vazby se započítává oběma atomům po jednom elektronu, z volného elektronového páru se atomu započítávají oba elektrony, případný nepárový elektron přináší svému atomu jeden elektron

3. Atom, který obsahuje (ve vazbách, elektronových párech a nepárových elektronech) stejný počet elektronů, jako je jeho počet valenčních elektronů, je neutrálně nabitý, za každý elektron navíc mu přísluší odpovídající záporný náboj, ze každý chybějící odpovídající kladný náboj

4.