Žíhání znamená zahřátí kovu do stadia matného červeného žáru a potom jeho ochlazení. K tomu se používají různé formy plynových opalovacích lamp. Do plamenu lampy lze vhánět dodatečně vzduch buď ústy, nebo elektricky poháněným kompresorem, aby se dosáhlo dostatečně vysoké teploty potřebné při některých výrobních procesech, jako je tavení a pájení kovu.

Zlato v Čechách

Stopy po rýžování zlata u Závisti byly nalezeny na Břežanském potoce. Archivní materiály z r. 1400 připomínají důl na zlato ve strži pod závistským návrším. Zápis z r. 1591 svědčí o vydatném rýžovišti v sousedství Prašného mlýna, odkud byl zlatý písek dodáván do pražské mincovny. Archivní záznamy uvádějí dále na přelomu 13. a 14. století rýžování zlata na Břežanském potoce mezi Dolními Břežany a Závistí a kutací pokusy na křemenných žilách u Zlatníků a na z. svahu Hradiště. Zmínky o rýžování zlata na území Prahy nacházíme jen v literatuře. Těžko můžeme uvedená místa znovu ověřit, neboť jsou většinou zastavěná. Získávání zlata v Čechách má velmi starou tradici, která je podmíněna rozsáhlými ložisky tohoto kovu. Nejbohatší a nejvýznamnější zlatonosné pásmo se táhne ze středních do jihozápadních Čech v délce asi 100 km. Začíná u Jílového, vede přes Štěchovice, Nový Knín, Písecko až na Šumavu, kde v okolí Kašperských hor končí. Zlato však najdeme i pod Blaníkem u Louňovic (důl Roudný), v Krkonoších (Černý Důl), u Českých Budějovic (Rudolfov, Dobrá Voda) i v Jeseníkách (Zlaté Hory). Jen v Čechách je známo více než 700 míst, kde se zlato rýžovalo nebo dobývalo. Jednotlivá naleziště mají své zvláštnosti, které jsou dány geologickými poměry. První skutečný rozmach těžby zlata na území Čech zaznamenáváme ve 2. a 1. století př.n.l., kdy bylo území osídleno Kelty. Keltové razili zlaté mince tzv.duhovky, které se dostávaly i do vzdálených míst na území dnešního Srbska, Švýcarska, Itálie, ale i Německa. Kromě rýžování zlata z rozsypů začali keltští horníci dobývat i horské zlato z křemenných zlatonosných žil. Předpokládá se, že během necelých tří století reprezentovala těžba zlata téměř 20 tun. Po nich Slované od 9. století postupně zdokonalovali těžební techniku od rýžování k důlní těžbě.
Vznikala první hornická města, mezi kterými hrála prim Krásná Hora. Zlatá královská koruna Přemysla Otakara II. byla vyrobena z krásnohorského zlata. Později za Karla IV. pomáhalo české zlato rozvoji království.