Hned se vydal na opravovanou silnici a skutečně tam nalezl další zlaté plíšky. Největší z nich byl dlouhý 86 milimetrů, na nejširším místě měl 30 milimetrů a vážil 16,5 gramů.
Nález vyvolal skutečnou zlatou horečku. Kolik bylo celkem nalezeno zlatých plíšků, se bohužel neví, protože většina nálezců se nechlubila. Dělník, který v lomu pracoval, si vzpomínal, že během tří let občas zlaté plíšky viděl, žádný jej ale nenapadlo vzít. Státní správa dolů se o nálezu dověděla až za deset dní, a to už bylo pozdě. Soukromníci si stačili zajistit těžební práva na pozemcích v okolí Křepic. Průzkumné práce zde ale předpokládané ložisko zlata neobjevily. Zájem ale nikdy zcela neskončil a prospektoři celá léta zdejší krajinou procházejí s cílem zlato najít. V roce 1965 se ve Vodňanech opravovala vodovodní síť. Když byla rozkopána dlažba v ulici vedle kostela, objevily se zde další zlaté plíšky. Nalezeno jich bylo celkem 45 (pokud bylo zdokumentováno skutečně všechno).

Kam za informacemi o zlatě

Nejvýznamnější je expozice muzea zlata v Jílovém u Prahy. Sídlem muzea je historická budova zvaná Mince na náměstí v Jílovém u Prahy. Až do husitských válek bydlel v této budově královský úředník, který od těžařů vybíral daň ve zlatě a také zlato pro panovníkovu potřebu vykupoval. Expozice o výskytech a těžbě zlata je otevřena po celý rok od 9 do 17 hodin. Letní atrakcí je zde na nádvoří malý bazének a hromada zlatonosného písku. Zájemci si mohou vyzkoušet s rýžovacími miskami své zlatokopecké schopnosti.
Dalším muzeem, které můžeme zájemcům doporučit, je muzeum Šumavy v Kašperských horách, kde je kromě exponátů o okolní těžbě zlata k vidění i konzervovaná technická památka — úpravna zlatých rud ze 14. století. Muzeum je otevřeno pouze od května do září. .