Soucástí Hornoslezské pánve je i pánev Ostravská v Ceské republice. Je to nížinatá oblast vnejších Karpatských sníženin. Nacházejí se zde nejvetší ložiska cerného uhlí v Polsku a Ceské republice. Težba v tomto regionu zacala ve 30. letech 19.století a vázal se na ni rozvoj hutnictví i energetiky, predevším tepelných elektráren. I dnes predstavuje težba až 80% celostátní produkce obou zemí (tab.1, tab.2). Extenzivní industrializace se rychle projevila na poškození životního prostredí. Nikdo nehlídal množství vypouštených zplodin, kontaminaci pud a vod a regionu se rychle vytvorily antropogenní tvary (poklesy, haldy) reliéfu, podzemní a pudní vody byly znecišteny a jejich hladina neustále klesala. Následkem toho bylo zkracování prumerného veku a nárust detské nemocnosti. I pres dnešní snahy o omezení težby (na katastru Ostravy se již neteží) a hlídání zplodin v ovzduší, vode a pude je tento region stále razen k nejvíce postiženým z celého sveta. Porýní
Je rozsáhlá oblast na území Nizozemska, Nemecka, Francie a Švýcarska. Obyvatelstvo se postupne koncentrovalo do ctyr velkých konurbací, kde je hustota až 1000 obyvatel na 1 km2: Düsseldorf - Köln - Bonn
Frankfurt am Rhein - Mainz - Mannheim - Karlsruhe Saarbrücken
Stuttgart
V polovine 19. Století se zacalo upravovat koryto Rýna k omezení povodní a získání nové zemedelské pudy. Kvuli úpravám povrchu zbylo z puvodních olšových porostu pouhé 1%, kvuli prehradám se zvýšila eroze a hladina podzemní vody klesala soucasne s hloubením koryta Rýna pro zlepšení lodní dopravy. V poslední dobe se ale povodne objevují znovu. Vše kvuli antropogenním neuváženým zásahum do krajiny. Asi 1/8 povrchu Nemecka je tvorena nepropustnými materiály(asfalt, beton). Díky tomu se odtok vody z Nemecka zrychluje. Rýn už nemeandruje a povodnová vlna probehne území jednou tak rychle, než pred 40 lety.

Rusko-oblast Uralu
Rusko má mnoho znecištených lokalit. Mezi nejvíce postižené regiony patrí Ural, kde ve 30. letech nastal díky prírodním zdrojum(lesy, vodstvo, nerostné suroviny, …) obrovský rozvoj prumyslu. Dlouhou dobu byla oblast Uralu pro okolní svet tabu. V soucasné dobe je Ural strediskem težkého, strojírenského, chemického a drevozpracujícího prumyslu, zpracování stavebních hmot a energetiky. Nejvíce znecištená je atmosféra, kvuli castým inverzím a únikum CO, CO2, SO2, H2S a formaldehydu. Velkým problémem je i radioaktivita, která se dostává do reky Techo ukládáním radioaktivního materiálu na otevrené skladište. Tato kritická situace se projevuje i na zdravotním stavu obyvatel.