Tyto zmeny jsou nevhodné pro mnoho puvodních druhu, které na zmenu reagovaly zmenou populace. Do mnoha území pronikli dovezení savci(kozy, králíci, osli, …).

Ostrovy Oceánie
V Oceánii patrí mezi nejvýznamnejší lidské aktivity mýcení lesu a težba nerostných surovin. Odlesnené svahy byly na mnoha místech postiženy silnou erozí, která casto v prubehu jediného roku v dusledku prudkých castých lijáku odplavila pudu a obnažila skalnatý povrch(Havajské ostrovy). Zakládání plantáží monokultur ochuzuje druhovou pestrost rostlinstva a také negativne pusobí na zastoupení živin v pude. Postupná ztráta úrodnosti je kompenzována umelými hnojivy, které ohrožují zdroje pitné vody. Negativní dusledky má také težba nekterých surovin. Napr. na severních Šalomounových ostrovech(med), ci na ostrove Nauru(fosfáty) došlo ke znicení pudy a premenení rozsáhlých území na „mesícní“ krajinu. Vliv cestovního ruchu je ovlivnován hlavne polohou ostrovu vzhledem k námorním linkám. Izolovanost od potenciálních trhu v kombinaci s lodní dopravou vede k omezování ekonomického rozvoje, vcetne turistiky. Proto se cestovní ruch rozvinul hlavne na severní polokouli(Havajské ostrovy, Guam, Mariany). V roce 1992 navštívilo toto území pres 10 milionu lidí, zatímco ostrovy jižní polokoule pouze 700000 turistu. Dalším z problému je znecištování vody v dusledku zvýšení vodní dopravy na nekolika ostrovech nebo skladování zahranicních odpadu. Potenciálním nebezpecím hlavne v oblasti Francouzské Polynésie jsou podzemní jaderné výbuchy na atolech Mururoa, resp. Fangataufa, hrozící rozpadem atolu a radioaktivním zamorením. Pocet postižených nebo ohrožených oblastí každorocne narustá, což je z hlediska budoucnosti varující skutecnost. Z toho duvodu zvýšení dalšího ekonomického rozvoje už nemuže být provázeno další degradací prostredí. Vyžádá si to zavedení nového systému ekologického rízení, jež respektuje lokální, regionální a globální enviromentální systémy. Musí však vycházet z nadnárodních a neideologických prístupu. Enviromentální vzdelávání by se melo
uplatnit ve všech oblastech, od základního vzdelávání detí až po dospelé. Je nevyhnutelné zvýšit povedomí široké verejnosti. Tím se posílí základní postoje, hodnoty a aktivity slucitelné s predstavou trvale udržitelného rozvoje.
O negativních antropogenních zmenách prírodních systému se zacaly objevovat informace již v 50. letech 20. století. Povaha globálních problému jakožto komplexních jevu spolecenského života nezbytne vyžaduje interdisciplinární prístup k jejich výzkumu a tesnou spolupráci nejruznejších vedních oboru.