Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie
Ekológie
Dátum pridania: | 30.05.2003 | Oznámkuj: | 12345 |
Autor referátu: | Matrix | ||
Jazyk: | Počet slov: | 8 405 | |
Referát vhodný pre: | Stredná odborná škola | Počet A4: | 33.4 |
Priemerná známka: | 2.98 | Rýchle čítanie: | 55m 40s |
Pomalé čítanie: | 83m 30s |
Odhad je velice težký, protože zmeny radiacní rovnováhy mohou vyvolat celou radu procesu, podílejících se na utvárení klimatu. Klimatický model by mel vycházet z trojrozmerného popisu atmosférických a oceánických deju a jejich casových zmen, mel by být schopen zachytit vznik a dynamiku snehu a ledu v polárních oblastech , vlivu biosféry,… Tento stav je zatím nedosažitelný. Nejvíce se k nemu blíží trojrozmerné cirkulacní modely(GCM), které jsou v podstate podobné numerickým predpovedním modelum pocasí. Závažným problémem zustává propojení GCM s modelem oceánu. V poslední dobe se projevuje zvýšená snaha o vytvárení tzv. scénáru klimatických zmen. Tento scénár zachycuje zmenu, nebo soubor zmen a dále definuje jeden jejich možný další vývoj. Jsou tedy odpovedí na otázku co se stane, je-li do systému zanesena jedna ci více poruch. Predmetem praktického zájmu jsou regionální scénáre a pak další vytvárení predstav o zmenách klimatu ve vztahu k hydrosfére a hospodárským sektorum. Regionální scénár byl vypracován i pro oblast Ceské republiky(tabulka 5)
3.KATASTROFICKÉ PROCESY
Prírodní katastrofy probíhají zpravidla velmi rychle. Nekteré katastrofální jevy na Zemi mohou vyvolat rozsáhlou devastaci krajiny i obeti na životech. K nezanedbatelným katastrofám patrí i premnožení nekterých druhu hmyzu a hlodavcu. V historické dobe nás postihly katastrofy astronomického puvodu, vyvolané dopadem vetšího kosmického telesa na Zemi. Víme, že takové události mohou mít globální dopad na celou planetu i biosféru. 3.1 Zemetresení
Zemetresení jsou považována za nejnicivejší katastrofy a pokud k nim pripocteme i následné katastrofy jako sesuvy a hladomory, mohou jim za obet padnout statisíce lidí, nehlede na úplnou devastaci krajiny. Rocne si zemetresení vyžádají 10000 obetí a je zaznamenáno 60-90000 otresu. Silných zemetresení, které vyvolají citelné škody, je rocne asi 20. Tektonická zemetresení jsou krátkodobé otresy pudy vyvolané uvolnením energie, kumulované v místech zeslabené zemské kury-tektonických zlomu. Další lokální zemetresení jsou vulkanická a rítivá, kdy jsou zavaleny podzemní dutiny. K uvolnení energie a vzniku zemetresení dochází v prostoru ohniska, jehož težištem je hypocentrum, ležící v urcité hloubce pod povrchem. Melká-korová zemetresení mají ohniska do hloubky 60 km. Sem náleží zemetresení rítivá a sopecná. Stredne hluboká zemetresení mají hypocentrum do hloubky 300 km a zemetresení nejhlubší mají hypocentra v hloubce kolem 700km. Uvolnená energie se šírí z ohniska zemským telesem vlnením. Na geologických rozhraních se vlny lámou a odráží.
Zdroje: 1. Vladimír Drgona a Hilda Kramáreková, Enviromentálne postižené oblasti sveta I.+II. díl. Vydalo Scholaforum v Ostrave, 1997., 2. Vladislav Kríž, Globální problémy Zeme-globální zmeny klimatu. Vydal Atelier Milata v Ostrave, 1990., 3. Vladislav Kríž a Bohuslav Schneider, Globální problémy Zeme-znecištení vod. Vydal atelier Milata v Ostrave, 1995., 4. Ladislav Buzek a František Rehor, Globální problémy Zeme-katastrofické procesy. Vydal atelier Milata v Ostrave, 1994.