V centrální cásti kužele je vytvorena deprese-kráter, jícen, kterým vystupují na povrch zplodiny-sopecná erupce, privádené válcovitým sopouchem. Jsou to vetšinou plyny, nebo láva, která pri efuzi stéká, nebo je pri explozi vystríknuta a rozprášena a na zem dopadá jako sopecná vyvrženina-pyroklastikum. Jejich usazením vznikají tufy(tefry) na pevninách a tufity ve vode. Láva je nebezpecná svou teplotou(900°-1100°C) a pohyblivostí. Velké škody vznikají vyvrhováním nesouvislým vyvrženin. Pri strombolské explozi jsou vyvrhována hrubá pyroklastika, která ohrožují nejbližší okolí sopky. Avšak pri vesuvské explozi je do atmosféry chrleno obrovské množství popela, který pohrbívá pod svým nánosem a tíhou lidi i domy. Výbuch sopky pokryté ledovcem, muže rovnež pri rychlém tání ledu zpusobit rozsáhlé povodne. Velké ztráty na životech hlásí i peléské exploze, vyznacující se výronem žhavých mracen plynu a popela, které se velkou rychlostí šírí pri zemi. Rozšírení sopek je vázáno predevším naokraje litosférických desek. Nejdelším sopecným pohorím na zemi jsou stredooceánské hrbety, kde dochází k výronum zásaditých a alkalických láv. Vulkanicky aktivní jsou také pevninské riftové zóny. Na Zemi je na 500 sopek. Cinných na souši je 40-50 sopek, v morích 20-30. 3.3 Tsunami

Pri zemetresení morského dna vznikají nicivé vlny tsunami. Na otevreném mori dosahují pouze 2-3 m, ale u pobreží narustá jejich výška až na 30 m a rychlost se blíží 800 km/hod.V první fázi vzniku voda od pobreží ustoupí a pak prichází nicivá vlna. Tsunami mohou vzniknout i pri výbuchu podmorské sopky, vzácne se mohou vytvorit i po velkých sesuvech a zemetreseních na morském pobreží. Podle svých úcinku se tsunami delí na 6 stupnu, pricemž první dva stupne jsou registrovány jen prístroji. Tretí stupen je opticky již dobre patrný, ctvrtý a pátý už na pobreží zanechává výrazne nicivé stopy a šestý nicí celé pobrežní pásmo. Tsunami má obrovskou energii. Nejvíce postihovanou zemí je Japonsko, kde se odhaduje, že v prubehu 16 silných tsunami zahynulo 8000 lidí. Pred príchodem vln je v soucasné dobe obyvatelstvo varováno, které pri každém silnejším zemetresení u pobreží mezinárodní služba vysílá. 3.4 Katastrofy podmínené procesy v atmosfére

Vyrovnáním tlakových rozdílu v atmosfére vzniká vítr, jehož nárazy a velká rychlost se negativne projevují v celé prírode. Clovek je schopen udržet se na nohou pri nárazech 129km/hod. Orkán má pri této rychlosti nicivé úcinky. Podle Beaufortovy stupnice(12 stupnu) zacíná být vítr nebezpecný pri rychlosti 66 km/hod. V tropických zemepisných šírkách vznikají tzv.