Úcelné využívání vodních zdroju a jejich ochrana pred vycerpáním a znecištováním má proto mimorádný praktický význam. Problém vodstva se stává soucástí globálních problému lidstva, resp. životního prostredí.Temito problémy se zabýval i Summit Zeme a vodním zdrojum venoval dve kapitoly v Agende 21.

4.1 Znecištování vodních zdroju

Svetová zdravotnická organizace prijala tuto definici znecištení vod: Voda je znecištena, je-li její složení zmeneno v dusledku prímé nebo neprímé cinnosti cloveka tak, že je méne vhodná pro nekteré nebo všechna úcely, pro které je voda vhodná v prirozeném stavu. Zmeny zpusobují: organické a anorganické necistoty, inertní látky, látky toxické, látky a organismy, které zpusobují organoleptické znehodnocování vody, mikroorganismy zpusobující vodou sdílené choroby a paraziti, látky mutagenní a karcinogenní, teplo sdílené oteplenými odpadními vodami a radionuklidy. Pokud vnikají znecištující látky do vodních zdroju odpadními vodami, pak jsou ve vetšine prípadu známy metody, jak v cistírnách odpadních vod eliminovat jejich nepríznivý dopad na cistotu. Nutný prvek však pritom predstavují finance spojené vulí a ochotou zajistit cištení odpadu. V závislosti na tom vznikají znacné rozdíly ve stupni cištení mezi jednotlivými regiony sveta. Vážné problémy všude ve svete zpusobují látky, které se dostávají do vod jinými cestami než odpady, a to zejména: v dusledku havárií v zarízeních tyto látky zpracovávajících, skladujících nebo dopravujících; v dusledku vymývání nebo jiných úniku ze skládek tuhých i ostatních odpadu; atmosférickými srážkami ze znecišteného ovzduší; vodní erozí. Problémy spocívají predevším v prevenci proti vnikání techto látek do vody, v kontrole a identifikaci jejich prítomnosti ve vode, stanovení jejich množství a jejich škodlivého pusobení. Tyto potíže se ješte znásobují u látek, které mají vysokou schopnost akumulace u jednotlivých fází prírodního kolobehu, zejména v potravním retezci a u látek silne rezistentních, težce nebo vubec neodbouratelných. Jejich škodlivé pusobení trvá dlouho a presahuje hranice státu, regionu i kontinentu. Týká se to predevším ropných látek, chlorovaných a aromatických uhlovodíku, težkých kovu, radionuklidu. Zvlášt nebezpecné je znecištení prímo surovou ropou. Vyskytuje se v ní totiž vysoký obsah aromatických uhlovodíku(30%), které se pokládají za biologicky nejškodlivejší. Ve všech techto organismech se však hromadí složky polycyklických aromatických trakcí.