I presto, že emise za posledních 20 let poklesly o 20%, vzrostl pocet hospitalizovaných novorozencu 3x a pocet lidí nemocných rakovinou 2x. Jediným rešením by byla rekonstrukce existujících
podniku a zakázání dosavadních technologií, cemuž ale brání financní situace. 1.2 Asie

Kazachstán a Uzbekistán-oblast Aralského jezera
Tato oblast je jedním z nejtypictejších kritických regionu. Prícinou krize je nesprávná orientace výrobních sil, zamerená na rostliny nárocné na vodu a špatná projekce a konstrukce závlahových systému. Hladina Aralského jezera citlive reagovala na prítok rek Amudarja a Syrdarja. Rovnováha výparu a prítoku byla soustavne narušována od 50. let. Behem 30-ti let se hladina zmenšila o tretinu, poklesla o 13 metru, objem vody se zmenšil trikrát a Aralské jezero se rozdelilo na Malé a Velké jezero. Slanost vody se místy zvýšila až 3x a efektivita zemedelství stále klesá(Tab.3).
Jak klesá kladina jezera, roste pocet obyvatel stredí Asie-prírustek obyvatelstva ciní až 3,5%. Již 40 let reky Amudarja a Syrdarja v ústí do Aralského jezera takrka neexistují. Zbylo po nich jen vyschlé recište až s metrovou vrstvou soli, která je roznášena do okolí a znehodnocuje pudu. Rybári se pomalu stehují pryc a vesnice jedna po druhé zanikají. Tato rozširující se poušt se nazývá Aralkum. Jediným rešením jsou zmeny ve strukture prumyslu i zemedelství v závislosti na nejnovejších poznatcích o závlahovém hospodárství. Tomu však opet brání ekonomické problémy. Z hlediska ekologických následku je oblast Aralského jezera razena mezi ekologické katastrofy srovnatelné s havárií v cernobylské jaderné elektrárne. Nepál-oblast Himálaje
Himálaj predstavuje citlivý ekosystém ovlivnený lavinami, sesuvy, záplavami a zemetreseními, což podminuje extrémní clenitost území. Klícovými prírodními zdroji Nepálu jsou puda a voda práve v Himálaji. V souladu s narustajícím poctem obyvatel, smeruje ke zdvojnásobení zemedelské produkce. Dusledkem narustající produkce je však pudní eroze(následkem kácení lesa) a znecištení vod prostrednictvím intenzivního využívání umelých hnojiv. Presto zcela jiste nevíme, zda prícinou degradace krajiny je clovek, nebo prirozene vysoká eroze mladého pohorí. Mezi velké problémy Nepálu patrí povodne reky Brahmaputry, podporované stavením prehrad. Druhým problémem je nekontrolované kácení lesu. Po triceti letech je vykáceno již 40%. Jedním z primárních zdroju príjmu Nepálu je horská turistika. Nepálci vydelají jako nosici mnohem více, než za celorocní práci na poli, kterou tedy prenechávají ženám. Tím se výnosy z polí zmenšují a vede to ke zmene složení stravy.