K závažným únikum ropy do morí, povrchových i podzemních vod dochází z tankeru plujících po morích, z vrtu naftových polí, pobrežních šelfu a z ropovodu. Další skupinou vodám škodlivých látek tvorí chlorované uhlovodíky(DDT, PCB). Dostávají se do vod nejen v dusledku havárií provozních zarízení a dopravních prostredku, ale i odpadními vodami, splachem z pudy, strháváním z atmosféry ve srážkách. Dopady jejich prítomnosti ve vodách mají mnohdy rovnež katastrofální charakter a projevují se jak poškozením zdravotního stavu vodních organismu a narušením jejich normálních životních projevu, ale také jejich úhynem nebo úplným vymizením. V prípade, že se tyto organismy radí ke zdrojum potravy cloveka, je dusledkem i nepríznivý vliv na lidské zdraví. Težba používání težkých kovu(rtut, zinek, olovo, med, chrom, kadmium, nikl)prináší v odpadních, dulních i deštových vodách, do povrchových a podzemních vod další skupinu toxických látek. Už rozsah znecištení temito látkami presahuje lokální úroven, znecištení postihuje širší regiony a zasahuje rovnež do morí. Krome okamžitého toxického úcinku na vodní organismy pri vyšších koncentracích, zpravidla již od 0,5 mg/l, mají i težké kovy schopnost kumulace ve vodních organismech a tím ohrožují jakost lidské potravy. Potenciální nebezpecí znecištení vod zdraví nebezpecnými radionuklidy, zejména temi, které mají dlouhý polocas rozpadu, predstavuje odstranování radioaktivních odpadu. Zejména jejich ukládání ve speciálních sudech do morských hlubin, preprava radionuklidu po morích a likvidace atomových zbraní. Možnou cestu vniknutí radioaktivních látek do vod predstavují atmosférické srážky pri haváriích atomových elektráren. Se znecištováním vod souvisí dva jevy-eutrofizace a vodní eroze. Eutrofizace je proces zvyšování produkce nové živé organické hmoty, vytvorené fotosyntetickou cinností rostlinných organismu v povrchové vode, predevším v dusledku organických živin(dusíku a fosforu). Taková a vetší míra eutrofizace znesnadnuje využití vody pro hygienickou ocistu a koupání. Premnožení ras v povrchových, zejména stojatých, vodách v dusledku eutrofizace, má nezrídka v letních mesících za následek i likvidaci ryb. Stává se tak v dusledku úhynu velkého množství ras v nocních hodinách, kdy neprobíhá fotosyntéza dodávající vode kyslík, a naopak rychle probíhající rozklad odumrelé organické hmoty kyslík vode ubírá. Dusík a fosfor pronikají v nežádoucím množství do povrchových vod v odpadních vodách mestských i prumyslových, ale také prímo ze zemedelské živocišné výroby nebo splachem pudy s obsahem hnojiv.