Okolí hutí je i 100 let po jejich zavrení zamoreno težkými kovy, v rekách jsou toxické prvky a pH pudy je jen 3-4. Dodnes v této cásti pracuje rafinérie Annaka, otevrená v roce 1937. Další etapa konfliktu je spojena s prudkým rozvojem. V 50-tých letech se rozšírila nemoc „itai-itai“ z kadmia a „minamoto“ z rtuti. V roce 1968 se objevila ješte další nemoc „kanemi yusko“ z prumyslového odpadu, presneji z PBC. Oblasti velkých aglomerací byly v minulosti postiženy Znecištením ovzduší z prumyslových závodu, dopravy a energetických zarízení. -
V Tokiu proto zacali používat pocítacový systém sledující kvalitu ovzduší a dnes mají lepší vzduch než napr. ve Vídni. Dalším
problémem je zimní monzun prinášející velké množství snehu znecišteného emisemi z Cíny a Koreje. Blízko Japonska pomalu vyrustá nový ostrov z odpadu, který je ukládán do more. Znacný problém zpusobují obsažené dioxiny a rtut. Díky temto chybám pristoupilo Japonsko na velmi prísnou politiku ochrany životního prostredí. Výdaje státu na ochranu pokrývají ze 4/5 prumysloví znecištovatelé a z 1/5 doprava. Jsou zabezpeceny i náklady na lékarské ošetrení a duchod lidí, žijících v postižených oblastech. Perský záliv
Invaze iráckých vojsk do Kuvajtu a jeho sedmimesícní okupování prinesli pravdepodobne nejrozsáhlejší akutní zásah do životního prostredí. Pri ústupu bylo zapáleno 697 ropných vrtu, které pokryly zemi kilometrovými ropnými skvrnami a bylo vypušteno a 8 milionu barelu ropy do Perského zálivu. V následujících osmi mesících se podarilo uhasit 584 vrtu. Za tu dobu se do ovzduší dostalo 500 milionu barelu ropy a zeme byla zamorena olejovými aerosoly, sazemi, nespálenými slouceninami uhlíku a oxidy síry i dusíku. Denne shorely 3 miliony barelu ropy a do ovzduší se uvolnilo 5000 tun sazí. Dýmová mracna, která na dlouhé období pokryla vetšinu Kuvajtu i prilehlá území byla videna i z dálky 1100 km. U zapálených vrtu vypustila irácká armáda 19. ledna 1991 500000
tun ropy a vytvorila tak olejovou skvrnu, která zamorila 770 km saúdsko-arabského pobreží. Zplodiny horení dosáhly po peti dnech Japonsko a katastrofální záplavy v Cíne, pri kterých zahynuly 2000 lidí, se dávaly do souvislosti s možným efektem „nukleární zimy“. V Bahrajnu byl zaznamenán nejstudenejší kveten za poslední ctvrtstoletí, kdy teploty poklesly v prumeru o 4 stupne.
Nejzávažnejší dusledky se ocekávaly na faune a flore. Skutecne v prvním vegetacním období po válce bylo území bez jakékoliv vegetace. K všeobecnému údivu prineslo druhé vegetacní období obrovský výskyt rostlinstva práve v nejzamorenejších oblastech.