Prílišná automobilová doprava zamoruje prírodu i živocichy rtutí. Kvuli rtutové otrave již témer vyhynuli aligátori a panteri a zver casto ztrácí orientaci, což vede k dopravním nehodám. Vetšinu zemedelské pudy ovlivnuje cukrovarnictví. Z používaných hnojiv se do mocálu dostávají fosfáty, narušující ekologickou rovnováhu. Vláda se pokusila prinutit 3 nejvetší cukrovarnické spolecnosti zaplatit 100 milionu dolaru na obnovu Národního parku Everglades. Spolecnosti se ale financním postihum brání, protože by vedly k jejich vyloucení z obchodu. Optimální rešení pro Everglades nyní neexistuje. Prumysl a vláda by ale mely urychlene podniknout kroky ke zlepšení stavu. Uvádí se, že již 50% mocálu je vyschlých. Mexiko-kotlina metropole
Tato oblast je razena mezi kritické oblasti kvuli vysokému poctu obyvatel a nízké kvalite životního prostredí. Ciudad de México rostlo od roku 1940 hlavne díky silné urbanizaci a industrializaci. V soucasnosti má asi 20 miliónu obyvatel, což ho radí k nejvetším
mestum sveta. Ke znecištování prispívá hlavne prumysl. Ve meste je zhruba 1000 podniku, které se podílejí na zamorování vod, pudy i ovzduší. Narustajícímu poctu obyvatel vubec neodpovídá sanitární vybavenost mesta a díky velkému poctu automobilu a castým inverzím se zhoršuje zdravotní stav populace. Negativní je také
znásobené cerpání podzemních vod, odlesnování a snižování rozlohy produkcní pudy. Území soustavne klesá. V období let 1940-1985
pokleslo mesto o 9 metru. Nejdríve behem cerpání vody ze stovek studní(hladina podzemní vody klesla o 32 m, což do budoucna vyvolává znacné obavy, jelikož Mexiko City spotrebovává 60000 l/s), dnes klesá dno o 4-40 cm za rok v dusledku vysušení velkého množství okolních jezer, které doplnovali podzemní vody.
Problémy zpusobovaly i odpadní vody, které pri záplavách a poklesech nemohly vlastní gravitací kanálem odtékat. Byl tedy vybudován nový kanál Profundo. Je zde soustredena 1/3 prumyslu Mexika a podniky umístené paradoxne mimo jezerní jíly uvolnují denne 6000 t tuhých a 3000 l tekutých odpadu. Znecištování vod povrchových se vždy odráží i u vod podzemních. Velmi lákavé je importování vody z jiných regionu, což je ale financne velmi nákladné. Problémy s prepravou a cerpáním do vyšších nadmorských výšek(2400m.n.m.)mohou zpomalit rust mesta a odsoudit ho k zániku. Spotreba vody(20l/os/den), ac polovicní než treba ve Švýcarsku, je stále príliš vysoká. Odhaduje se, že až 3/4 obyvatel pitnou vodu nemají.