Navzdory opatrením nabývá posledních 5 let znecištení vod i ovzduší kritických hodnot, kvuli neschopnosti domácí vlády ovlivnit hlavní znecištovatele a nerealizování opatrení celoplošne. Karibik
Rocne postihne tuto oblast približne 9 hurikánu. Krome prírodních katastrof se zde projevují ale i vlivy cloveka. Mesta velmi rychle rostou díky menší úmrtnosti a stále vysoké porodnosti. V dusledku chudoby a prelidnení oblastí se lidé stále více stahují do mest. Tlak cloveka se projevuje hlavne deforestrací, plantážnictvím, težbou nerostných surovin, chovem dobytka a turistikou. Ve Strední Americe zustalo pouze 40% lesu a pro všechny ostrovy je spolecné poškozování korálu prostrednictvím cestovního ruchu. Vlády se zamerovaly na zrizování morských rezervací, které prospívaly
turistice. Paradoxem je, že zabezpecování turistiky nicí životní prostredí,na nemž závisí. Pozitivním príkladem jsou napríklad Bermudy. V oblasti je nadmerný lov ryb , který zabezpecuje potravu 600 tisícum návštevníku. Splašky o odpady pak znecištují korálové ostrovy a
zabíjí polypy. Již od roku 1963 je uplatnován program na ochranu životního prostredí. Podpora turistiky nevyužívané prírodní krajiny,
rafting, návraty k tradicnímu zemedelství… to vše je zároven ekonomicky rentabilní.

Brazílie-oblast Amazonie
Amazonie tvorí velkou prírodní jednotku, která patrí nejen Brazílii, ale i Bolívii, Peru, Ekvádoru, Kolumbii a Venezuele. Celková výmera zabírá 7,9 mil. km2, z cehož Brazílii patrí asi polovina a typické deštné lesy pokrývají 6,8 mil. km2. Deštové lesy vytvárejí pestrou mozaiku rostlinných i živocišných druhu. Jsou to citlivé ekosystémy, které rychle reagují na antropogenní zmeny, protože odstranováním vegetace rychle mení podmínky pro život. Amazonie se dostala na seznam kritických oblastí v dusledku likvidace tropických lesu. Predstavuje 1/3 veškeré stromové vegetace sveta. Již v 17. století zacalo kácení a bylo odstraneno již 5 milionu ha lesa. První kroky k ochrane byly podniknuty až ve 30. letech minulého století. Clovek nerespektoval základní zákonitosti formování a využívání prírodních systému. Malé osídlení (300000 lesních indiánu)bylo výsledkem slabé únosnosti území zpusobené chudými pudami, z nichž prudké lijáky vymývají humus. Od puvodních obyvatel, kterí žili v ojedinelých skupinkách v pralese, nebezpecí nehrozilo. Pestovali nekteré zemedelské plodiny jako batáty nebo kasava a tabák a ostatní potrebné materiály sbíraly v lese. V celé oblasti dnes žije asi 5 milionu lidí ve mestech na pobreží.