dolarů tomu, kdo nabídne náhradu za slonovinu pro kulečníkové koule. John Wesley Hyatt, inženýr z New Yorku se svým bratrem několik let experimentoval a v roce 1870 si nechal patentovat “celuloid". Tento materiál ještě nemohl být tvarován, mohl být spíše vyřezáván a tvarován, právě jako slonovina. Acetát celulózy byl poprvé získán jako derivát z buničiny v roce 1900 a vyvinut pro fotografické účely. I když celofán vyráběl DuPont v New Yorku od roku 1924, komerčně pro balení byl využit až na začátku roku 1960. Mezitím byly polyethylénové fólie rezervovány pro vojenské účely.V roce 1933 chranily fólie z polyethylénu kabely v ponorkách a později se využívaly během druhé světové války k ochraně radarových kabelů a k balení léků. Další celofánové a průhledné fólie a filmy byly dále zušlechtěny pro vnější obalové účely, které si podržely tvar, když byly zformovány. Fólie, které byly původně čiré, se dnes nabízí jako opakní, zbarvené nebo ražené. V roce 1909 oznámil Leo Baekeland svůj objev fenolformaldehydových pryskyřic, které patří do skupiny termosetů (tvrzení za horka) a které našly široké využití ve všech oblastech průmyslu. Polypropylén byl vyvinut po uvedení polyethylénu G. Natem z Itálie v roce 1954. Nylon byl uveden na trh fy DuPont díky chemiku W. Carothersovi ale široké použití našel až od roku 1950, jako koneckonců většina plastických hmot. Nádoby z polyetyléntereftalátu (PET) se staly dostupnými během 80. a 80. let dvacátého století a poprvé vstoupily na trh pro balení nápojů v roce 1977. Od roku 1980 je možné do nich balit horké potraviny stejně jako jamy. Současným trendem je použití plastů, které jsou recyklovatelné a mohou se opětně použít.