Hladiny moří a oceánů by mohly stoupnout asi o 1,5 – 3 m, což se nezdá moc, ale oblasti na úrovni moře by byly zaplaveny, nebo takové Nizozemsko, které leží dokonce pod úrovní moře, by bylo pod vodou celé. V takových oblastech žijí dnes desítky milionů lidí. Kde je sucho, bylo by zpravidla ve vegetačním období ještě sušeji, kde je vlhko, by bylo příliš mnoho srážek, zvýšili by se tlakové rozdíly a vznikaly by silnější větry (nedávné katastrofy způsobené přírodou jsou prvními vlaštovkami). Jaké to má výhody? Je asi jediná která, mě napadá. V zimě tolik neprotopíme. Zahrávání s přírodou se ještě nikdy nikomu nevyplatilo a pochybuji, že tentokrát se to povede. Zakládáme požár našim potomkům a těm se ho asi už nepodaří uhasit a jestli ano, tak budou škody obrovské. Tenhle proces se už nedá zastavit, maximálně se může zpomalit a ulehčit jeho napravování. Prvořadé je zastavení emisí freonů a vůbec všech halogenových uhlovodíků. Také užívání fosilních paliv by se mělo omezit na minimum a podle předběžných informací by měly všechny vyspělé země přestat fosilní paliva používat během několika desítek let. Bohužel zemím chudým nezbývá nic jiného, než je užívat dál. Neznamená to sice, že by se těžba měla zastavit hned, ale rozhodně co nejrychleji.

Není stoprocentně jisté, že globální oteplení nastane, protože výpočty vědců se liší a nepanuje dosud úplná shoda. Koncentrace oxidu uhličitého, která bude ve 21. století zcela určitě zvýšena, by znamenala zvýšení teploty o 1,5C až 5C, a byla by výrazně vyšší, než koncentrace před průmyslovou revolucí.

Na to, abychom měli dokonalé modely pro ověření, zda jsou výpočty správné nebo ne, bychom museli čekat desítky let, a to už by bylo pozdě pro zjištění, zda se může pokračovat s vypouštěním emisí ještě nějakou dobu nebo ne. Proto by se to mělo zabrzdit okamžitě. Globální katastrofické důsledky, které by lidem dokázaly, jak je to vlastně nebezpečné, nelze čekat dříve, než v polovině tohoto století. Předejít bychom tomu mohli pouze s předstihem desítek let.