Globální oteplení

Mnoho lidí na „modré planetě“ si myslí, že se lidstvo samo zahubí, ať už jadernou válkou nebo jinou příčinou. Vědci mají teorií o konci světa hodně, ale na jedné se shodnou všichni. Znečištěná atmosféra má hodně následků, a jedním z nich je globální oteplení země.

Naše podnebí je velmi závislé na malých příměsích atmosféry, kterým se souhrnně říká „skleníkové plyny“. Ve vhodném množství jim vděčíme za to, že je naše planeta vůbec obyvatelná. Skleníkových plynů přibývá rychleji, než kdykoliv za poslední milióny let. Jde o nejnebezpečnější ovlivňování atmosféry, které lidé způsobují. Největším zásahem je obohacování atmosféry oxidem uhličitým, což způsobuje průmyslová činnost, která nejenže stále trvá, ale také se zvyšuje.

Již v minulém století vědci zjistili, že obohacování atmosféry oxidem uhličitým povede k výraznému oteplování klimatu. Tento plyn je pro normální infračervené záření prostupný, ale pro záření z větší vlnovou délkou neprostupný není. Slunce vysílá na naši planetu energii a určitá část se od země odráží zpět, ale pokud se přenosu nějak zabrání, což způsobuje oxid uhličitý, postupně se povrch začne čím dál tím víc ohřívat. Samozřejmě, že oxid uhličitý není jediný plyn, který způsobuje oteplení, také například metan, oxid dusný, ozón či přírodě cizí freony. Lidskou činností produkce těchto plynů vysoce roste. Tyto plyny zakrývají povrch planety jako vrstva skla stejně tak, jako skleník půdu. Díky nim je průměrná teplota planety 15C, bez nich by byla teplota velice malá. S růstem teploty vzniká více páry, která ještě koncentraci stabilních skleníkových plynů zvyšuje.

Pokud by přibývaly emise v ovzduší takovým tempem jako dosud, mohla by průměrná teplota planety vzrůst už v příštím století o několik stupňů. Vědci vypočítali, že za jedno desetiletí teplota stoupne o 0,1C až 0,2C. Lidé si řeknou, že to zase nemůže být tak výrazné zvýšení, aby se měli čeho obávat, ale skutečnost je taková, že výkyvy byly výraznější než v posledním tisíciletí. Za jedno nebo dvě století by mohlo být tepleji než za poslední milión let. Teplota bude stoupat rychleji, než za celé čtvrtohory a možná rychleji, než za celou existenci života. To pravděpodobně nepřežijí některá přírodní společenstva a citlivě to zasáhne i lidstvo. Hlavním důsledkem oteplování povrchu je zvyšování mořské hladiny, způsobené táním ledovců, dnes už velmi nápadné, ale také rozpínání mořské vody.

Hladiny moří a oceánů by mohly stoupnout asi o 1,5 – 3 m, což se nezdá moc, ale oblasti na úrovni moře by byly zaplaveny, nebo takové Nizozemsko, které leží dokonce pod úrovní moře, by bylo pod vodou celé. V takových oblastech žijí dnes desítky milionů lidí. Kde je sucho, bylo by zpravidla ve vegetačním období ještě sušeji, kde je vlhko, by bylo příliš mnoho srážek, zvýšili by se tlakové rozdíly a vznikaly by silnější větry (nedávné katastrofy způsobené přírodou jsou prvními vlaštovkami). Jaké to má výhody? Je asi jediná která, mě napadá. V zimě tolik neprotopíme. Zahrávání s přírodou se ještě nikdy nikomu nevyplatilo a pochybuji, že tentokrát se to povede. Zakládáme požár našim potomkům a těm se ho asi už nepodaří uhasit a jestli ano, tak budou škody obrovské. Tenhle proces se už nedá zastavit, maximálně se může zpomalit a ulehčit jeho napravování. Prvořadé je zastavení emisí freonů a vůbec všech halogenových uhlovodíků. Také užívání fosilních paliv by se mělo omezit na minimum a podle předběžných informací by měly všechny vyspělé země přestat fosilní paliva používat během několika desítek let. Bohužel zemím chudým nezbývá nic jiného, než je užívat dál. Neznamená to sice, že by se těžba měla zastavit hned, ale rozhodně co nejrychleji.

Není stoprocentně jisté, že globální oteplení nastane, protože výpočty vědců se liší a nepanuje dosud úplná shoda. Koncentrace oxidu uhličitého, která bude ve 21. století zcela určitě zvýšena, by znamenala zvýšení teploty o 1,5C až 5C, a byla by výrazně vyšší, než koncentrace před průmyslovou revolucí.

Na to, abychom měli dokonalé modely pro ověření, zda jsou výpočty správné nebo ne, bychom museli čekat desítky let, a to už by bylo pozdě pro zjištění, zda se může pokračovat s vypouštěním emisí ještě nějakou dobu nebo ne. Proto by se to mělo zabrzdit okamžitě. Globální katastrofické důsledky, které by lidem dokázaly, jak je to vlastně nebezpečné, nelze čekat dříve, než v polovině tohoto století. Předejít bychom tomu mohli pouze s předstihem desítek let.