referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Matej
Pondelok, 24. februára 2020
Čo je to globálne oteplenie
Dátum pridania: 28.03.2004 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: citronek
 
Jazyk: Čeština Počet slov: 1 545
Referát vhodný pre: Stredná odborná škola Počet A4: 5.5
Priemerná známka: 2.97 Rýchle čítanie: 9m 10s
Pomalé čítanie: 13m 45s
 

Úplná shoda všech vědců, ba ani všech klimatologů (nejlepších, outsiderů, extravagantních osobností, nedouků, starých a mladých) panovat nikdy nebude. S opatřeními bude lépe počkat, až problém bude přesnější představu, jaké limity emisí si budeme moci (až je radikálně snížíme) přeci jen dovolit. Na dokonalé ověření modelů srovnáním se skutečným vývojem bychom museli čekat desítky let. Čím později s nápravou začneme, tím drastičtější budou nezbytná opatření. Skleníkových plynů přibývá přece už více než sto let a žádné veliké oteplení celé Země dosud nenastalo. Ani nastat nemělo -- všechny modely se v dosavadní "rozběhové" fázi dost shodují -- oteplení za posledních sto let dávají nevelké, srovnatelné s proměnností přírodního rázu. Skutečně pozorované oteplení je s nimi ve velmi dobrém souladu. Globální katastrofické důsledky, které by otevřely oči skutečně všem, nelze čekat dříve než v polovině příštího století. Předejít jim či omezit je lze jen s předstihem desítek let. Zvýšení obsahu oxidu uhličitého v ovzduší je blahodárné -- podporuje růst vegetace, včetně lesů a zemědělských plodin. Některé druhy rostlin vykazují vskutku větší přírůstky při větší koncentraci oxidu uhličitého, jiné nikoliv. Větší přírůstky jsou však podmíněny tím, že limitujícím faktorem je právě oxid uhličitý a nikoliv třeba vlhkost či teplota -- což je bohužel mnohem běžnější. "Blahodárné účinky" proto jen výjimečně převáží úbytek vláhy. Pohnojením severských lesů oxidem uhličitým a jejich vyššími přírůstky se dnes vysvětluje část zvýšeného odčerpávání oxidu uhličitého z atmosféry. Na konci druhého tisíciletí lidstvo totiž uvolňuje asi osm miliard tun uhlíku ročně, kdežto v atmosféře z toho ročně zůstává jen asi čtyři miliardy tun. Polovina se "někde ztratí", většinou v moři a zčásti asi i ve smrkových lesích, tajze -- to ale jen do té doby, než oteplení způsobí hynutí lesů od jihu. Teplotu zemského povrchu řídí ve skutečnosti "sluneční činnost", tj. např. počet skvrn na Slunci. Skutečně se zdá, že v obdobích, kdy má na sobě hodně skvrn, hřeje Slunce Zemi o chlup (o necelé jedno promile) více. To je asi i jeden z důvodů, proč oteplování za posledních sto let neprobíhá zdaleka plynule (nesporným důvodem několikaletých ochlazení jsou velké výbuchy sopek, které zapráší stratosféru a zmenší tak oslunění zemského povrchu). Ale velké výkyvy teplot, jako např. střídání ledových a meziledových dob, jsou podmíněny změnami koncentrace skleníkových plynů. Jejich dnešní vzrůst se nepochybně projeví dalším oteplováním -- tento trend mohou změny záření Slunce jen mírně zpomalit nebo zrychlit, ale zdaleka ne obrátit.
 
späť späť   2  |  3  |   4  |  5    ďalej ďalej
 
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.