Nádrže pod blokem se mezitím zaplnily unikající kontaminovanou vodou a automatika spustila nekontrolovaně kalové čerpadlo, které ji začalo odčerpávat mimo ochrannou obálku (hrubá chyba techniky!) do pomocného zásobníku. A z jeho ventilačního komínku začal větrem směřujícím k městu unikat radioaktivní mrak, na který reagovaly sirény.

Nikdo nepřišel o život, nikdo nebyl zraněn ani postižen vyšší dávkou radiace. Ovšem panika, kterou vyvolali televizní reportéři obléhající brány elektrárny, vyděsila celé Spojené státy. Případ "Harrisburg" měl obrovský negativní dopad na jaderný program USA. Stal se mezinárodní "školou" reaktorové techniky a varováním, že na jaderné bezpečnosti nelze šetřit. Likvidace nehody trvala dvanáct let a vyžádala si desetkrát vyšší náklady než stavba původního bloku.

Šipka na leteckém snímku jaderné elektrárny Three Mile Island (TMI) vyznačuje ventilační komínek na zásobníku odpadních vod, z něhož při havárii unikl v Harrisburgu radioaktivní mrak.



9. prosince 1986 - Surrey 2, USA

Během provozu reaktoru se roztrhlo potrubí o průměru 45 cm, kterým procházela horká voda a pára o teplotě 350°C. Uniklo 130000 litrů horké radioaktivní vody a páry, která zasáhla osm dělníků. Čtyři z nich na následky popálenin zemřeli. Ukázalo se, že ocelové stěny potrubí, původně silné 1,5 cm, postupně koroze ztenčila až místy na necelý milimetr. Když se pak náhodně zavřel ventil, tlak potrubí snadno roztrhl.



7. až 11. října 1957 - Windscale, V. Británie

Jde o havárii klasifikovanou podle MAAE 5 stupněm INES. Při zahřívání reaktoru, které mělo obnovit zářením narušenou strukturu grafitu, se porouchal snímač teploty a palivové články začaly hořet. Když vedoucí směny zapnul ventilátory, aby články ochladil, přívodem čerstvého vzduch se palivové články prudce rozhořely. Teplota přesáhla 1000°C a teprve čtvrtý den se podařilo zaplavením reaktoru pěti miliony litry vody požár uhasit. Z elektrárny uniklo do okolí množství radioaktivních látek (césium, jód, polonium). Dávka, kterou dostali obyvatelé v okolí elektrárny, přesáhla desetinásobně celoživotní povolené maximum. Podle oficiálních odhadů vyvolala uniklá radioaktivita předčasnou smrt asi 300 lidí. Poškozený reaktor byl zalit do betonu a dodnes je v této hrobce ukryto 22 tun roztaveného a částečně shořelého uranu.



červen 1974 - Pickering, Kanada

Operátor omylem zapnul nouzové chlazení reaktoru, který běžel na plný výkon. Příval studené vody zničil těsnění a uniklá voda zaplavila bazén pod reaktorem do výše 2 metrů. Ačkoliv měl bazén zachytávat uniklou vodu a vracet ji zpět do reaktoru, ukázalo se, že jeho odtok je ucpán.