Do prostor budovy se vylilo přes 4 miliony litrů kontaminované vody. Neznámá část z těchto látek unikla do životního prostředí. Reaktor se napolo roztavil a musel být zlikvidován. 22. března 1975- Browns Ferry, USA

Elektrárna o dvou reaktorech 1000 MW běžela naplno. Tři skupiny techniků pátraly po netěsnostech ve stěnách pomocí plamene svíčky: v místě, kde budova nebyla těsná, se plamen průvanem vzduchu vychýlil. Když jeden z techniků objevil v rohu místnosti průvan, pokusil se jej ucpat kusem polyuretanu. Poté znovu přiblížil do rohu svíčku, aby zjistil, zda netěsnost odstranil. Závan vzduchu způsobil, že svíčka zapálila polyuretan a požár se rychle začal šířit dál. Hasicí přístroje selhaly a oheň proniknul do reaktorové budovy. Protože byly kvůli kontrole vyřazeny automatické hasicí systémy, ani ty šíření ohně nezabránily. Oheň vyřadil z činnosti důležité obvody, například osvětlení a ventilaci budovy. Hořící vedení však bezprostředně ohrozilo první reaktor: zkraty kabelů uváděly náhodně do pohybu čerpadla a další zařízení, zatímco obsluha jen bezmocně přihlížela. Nakonec přestaly fungovat všechny chladicí systémy. Ačkoliv byl reaktor v té již odstaven, horké palivo bylo stále třeba chladit, jinak by se roztavilo. Hladina zbylé vody v reaktoru povážlivě klesala, protože voda vřela a odpařovala se. Ve chvíli, kdy klesla již jen na 1,20 m nad povrch palivových článků (normální výška je 5,10 m), podařilo se zprovoznit nízkotlaká čerpadla, která do reaktoru napumpovala zásobní vodu. Netrvalo ale dlouho a i nízkotlaká čerpadla přestala v důsledku požáru fungovat. Téměř čtyři hodiny se hladina vody pohybovala těsně nad povrchem palivových článků, než se ve 21:50 podařilo operátorům zajistit dostatečné chlazeni odstaveného reaktoru. Požár zničil 1611 elektrických obvodů, z nich 628 zajišťovalo životně důležité funkce reaktoru. Těžká havárie byla odvrácena jen s velkým štěstím a nehoda ukázala, že v projektech elektráren existují neodhalené nedostatky, které se projeví až v závažných situacích - tentokrát to byl fakt, že kabely hlavních i havarijních systémů vedly dohromady jedinou šachtou, která navíc nebyla obložena žáruvzdorným materiálem.



8. března 1981 - Tsuruga, Japonsko

V jaderné elektrárně přetékala nádrž s vyhořelým palivem a radioaktivitou zamořená voda odtékala odpadním kanálem do mořského zálivu Wakasa. Firma JAPCO havárii utajila. Teprve když studenti zemědělské university z Kjótó měřili úroveň radioaktivity v zálivu, nehoda vyšla najevo.