Což působí na vývoj indexu měrných emisí z dopravy, který ukazuje na pokračující efekt snižování emisí úpravami spalovacích motorů, užitím katalyzátorů a opatřeními k úsporám paliva. Počet nákladních automobilů od roku 1990 vzrostl o více než 90 % a dosáhl v roce 1999 302 tis. vozidel. Dopravní zatížení silniční sítě proti roku 1990 vzrostlo o 26 %, nejvíce na dálnicích , rovněž se značně zvýšila tranzitní doprava a zatížení silničních hraničních přechodů. U nákladní dopravy vzrostl výkon silniční dopravy asi o dva a půlkrát na úkor dopravy železniční, u které výkon klesl asi na polovinu. Výkon lodní dopravy poklesl téměř o 40%. Celkově činí nárůst výkonů silniční nákladní dopravy od roku 1990 více než 120 %. Výkony železniční dopravy poklesly proti roku 1998 o 11 %, její celkový pokles od roku 1990 je cca 60 %. V průběhu let 1990 - 1999 došlo k poklesu poptávky po přepravě osob o 50 %, u MHD byl pokles v přepravě osob asi třetinový, tj. asi 13 %. V období let 1990 - 1999 vzrostl počet osobních automobilů o cca 50 % a dosáhl již téměř 3,7 mil. Zvláště kritický je stav v Praze, kde připadají na jeden osobní automobil dva obyvatelé. V autobusové linkové dopravě je pokles výkonů od roku 1990 více než 50 %. Proti minulým rokům značně poklesla i vytíženost spojů, 87 % autobusových spojů v pracovní dny je pod hranicí rentability. Ve dnech pracovního volna a klidu se toto procento pohybuje okolo 80 %. Od roku 1990 došlo rovněž k poklesu přepravy osob u železniční dopravy, a to o cca 35 %. Růstový trend vykazuje pouze letecká doprava, ve srovnání s rokem 1993 vzrostl počet přepravených osob o více než 100 %, což v současné době je zcela pasé.
Dále se budeme věnovat zpracovatelskému průmyslu a to konkrétně oblasti ochrany vody. Znečišťovatelé vybraných odvětví průmyslu vypustili v roce 1999 celkem 290,4 mil. m3 odpadních vod, což je cca o 6,8 % méně než v roce 1998. K největšímu poklesu došlo v odvětví hutnictví (o 35 %) a ve strojírenství (o 27 %). Naopak zvýšení bylo zaznamenáno v chemickém průmyslu (o 21,8 %) a ve sklářském průmyslu (o 80 %). Sestupná vývojová tendence pokračovala také u vypouštěného množství hlavních druhů znečištění (BSK5, CHSKCr, NL). K poklesu vypouštěného znečištění došlo téměř ve všech vybraných odvětvích průmyslu, s výjimkou papírenského. Největší snížení vypouštěného znečištění bylo zaznamenáno v dřevozpracujícím průmyslu (o 85 %) a v průmyslu textilním a potravinářském (zhruba o 50 %).