referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Zlatica
Piatok, 28. februára 2020
Globální oteplování
Dátum pridania: 25.04.2003 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: ladybird
 
Jazyk: Čeština Počet slov: 839
Referát vhodný pre: Stredná odborná škola Počet A4: 3.2
Priemerná známka: 3.00 Rýchle čítanie: 5m 20s
Pomalé čítanie: 8m 0s
 
Globální oteplování je jev, který je v poslední době často skloňován v médiích. Co to však je, jak vzniká a jaké má následky?

Problém spojený s globálním oteplením (také označovaný jako globální klimatická změna - global climate change ) souvisí s principem tzv. skleníkového jevu, který působí již po stovky miliónů let jako ochrana povrchu naší planety před drastickými změnami teploty mezi dnem a nocí. Díky atmosféře a jejímu složení proniká na povrch Země sluneční záření (převážně jako viditelné světlo ) prakticky bez zábran. Část světla se odráží od mraků, vodní hladiny a sněhové pokrývky a uniká zpět do kosmu. Část je po dopadu na povrch země pohlcena a zahřívá jej. Teplo, které ze zahřátého povrchu uniká je též záření, ale o delší vlnové délce, tzv. záření infračervené. To je ale na čas některými plyny v atmosféře zadrženo - pohlceno - a tak pomáhá udržet poměrně stabilní přízemní teplotu. Pokud by skleníkový jev nefungoval, pohybovala by se průměrná teplota povrchu Země okolo -30 °C. Fakticky by ve dne byly některé oblasti ohřívány na více stupňů než dnes a v noci by se ochlazovaly hluboko pod bod mrazu. Naopak, kdyby skleníkový jev působil silněji, podobně jako na Venuši, mohla by teplota při povrchu Země dosahovat i 300-400 °C. Plyny, které mají schopnost tepelné - infračervené - záření pohltit, se nazývají skleníkové plyny. Patří sem především vodní pára, oxid uhličitý, metan, ozón, oxid dusný a několik dalších. Skleníkový jev založený na přítomnosti skleníkových plynů je tedy efekt přirozený.

Při některých lidských činnostech se však uvolňuje větší množství skleníkových plynů, než je přirozené. Spalováním fosilních paliv {uhlí, ropy), odlesňováním, vypalováním lesů, při obdělávání půdy přibývá oxid uhličitý. Pěstování rýže, chov dobytka, hnilobné procesy ve skládkách komunálního odpadu přispívají k produkci metanu, přízemní ozón je součástí letního fotochemického smogu (vzniká zejména z automobilové dopravy). Nárůst těchto plynů (i řady dalších) může způsobit, že zadržení tepelného záření země se zvýší a stoupne tak teplota na Zemi. Následky tohoto zvýšení je možno očekávat takřka na celé planetě. Odhaduje se, že může dojít k rozkolísání klimatu, změně režimu srážek (místní sucha nebo záplavy), k zesílení a změně výskytu tropických a subtropických bouří, k intenzivnějšímu tání ledovců, což by (spolu s rozpínáním vodních mas teplem) mohlo vést ke stoupání hladiny světového oceánu.

Teplota (a klima vůbec) nebyla nikdy na Zemi stálá.
 
   1  |  2  |  3    ďalej ďalej
 
Zdroje: Václav Mezřický a kolektiv: Základy ekologické politiky
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.