Tento článok bol vytlačený zo stránky https://referaty.centrum.sk

 

Kyselé srážky

Kyselá atmosférická depozice (kyselé srážky)
Koloběh vody na Zemi společně s průmyslovou činností člověka je příčinou kyselé atmosférické depozice (kyselých srážek). Proč k nim dochází a co způsobují?

Při spalování fosilních paliv, zejména uhlí a ropy, vzniká oxidací síry obsažené v těchto palivech oxid siřičitý. Při všech spalovacích procesech pak vzniká díky oxidaci vzdušného dusíku (v atmosféře je ho 78%) vzdušným kyslíkem (v atmosféře 21 %), tedy při reakci za normálních teplot plynů k sobě netečných, celá řada oxidů dusíku. Oxidy síry a oxidy dusíku v plynné podobě i po reakci s vodou v atmosféře, působí na prostředí (rostliny, horniny, vodu, stavební materiály) jako slabé kyseliny. Vzhledem k tomu, že zplodiny spalování vznikají takřka všude, kde žije člověk, především po celém povrchu souší, případně mohou být se vzdušnými masami rozneseny na veliké vzdálenosti, je hrozba okyselení prostředí významným celoplanetárním problémem. Okyselení - snížení pH - má za následek změnu prostředí sladkých tekoucích i stojatých vod, které jsou pak nevhodné pro život řady organismů. Kyselými srážkami ovlivněné půdy negativně ovlivňují životaschopnost stromů v lese a snižují vitalitu půdních organismů. V kombinaci s přízemním (troposférickým) ozónem byly a jsou kyselé srážky velkým nebezpečím pro jehličnaté lesy mírného pásma (u nás zejména Krušné hory, Jizerské hory a Krkonoše).

Kyselé srážky jsou rovněž významným faktorem ohrožení památek - budov, soch, plastik a jiných staveb z kamene (vápence, vápencového pískovce atd.), který díky svému chemickému složení při styku s deštěm, mlhou, rosou, či námrazou podléhá zkáze. Následky koroze památek jsou patrné takřka po celé Evropě. Spolu s dalšími znečištěninami v ovzduší (prach, oxid uhelnatý) přispívají oxidy dusíku a oxid siřičitý ke zdravotním potížím obyvatel měst a průmyslových aglomerací (u nás Praha, Severní Čechy, Ostravsko). Zvýšený výskyt dýchacích potíží a dokonce i zvýšená úmrtnost byla mnohokráte prokázána při historických epizodách smogu (v Londýně, Německu, Belgii, USA i v ČR).

Ke snížení kyselé atmosférické depozice vede několik cest. Nejúčinnější je snížení spalování fosilních paliv a využití alternativních zdrojů energie, případně (podle některých prognóz při zvládnutí rizik plynoucích z možné havárie zařízení a ze zpracování jaderných odpadů) i využití jaderné energie. Dočasným opatřením je odsiřování spalin v tepelných elektrárnách.

Tento postup však představuje ohrožení přírody těžbou vápenců, které jsou pro odsíření nezbytné. Problematická je i produkce a ukládání sádrovce, který při odsíření (při reakci oxidu siřičitého s vápencem) vzniká.

I přes rozšířené užívání katalyzátorů, je výrazné snížení produkce oxidů dusíku ze spalování jakýchkoli fosilních paliv (zejména benzinu a nafty) v dohledné době nepravděpodobné.

Zdroje:
Václav Mezřický a kolektiv: Základy ekologické politiky -

Koniec vytlačenej stránky z https://referaty.centrum.sk