referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Henrieta
Nedeľa, 28. novembra 2021
Sluneční soustava
Dátum pridania: 31.05.2003 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: Matrix
 
Jazyk: Čeština Počet slov: 2 561
Referát vhodný pre: Stredná odborná škola Počet A4: 9.3
Priemerná známka: 2.97 Rýchle čítanie: 15m 30s
Pomalé čítanie: 23m 15s
 

Další zásluha sklonu zemské osy a obehu kolem Slunce je strídání ctyr rocních období.(obr.2) Jedinou prirozenou družicí Zeme je Mesíc.(obr.3) Vedci se dodnes dohadují o vzniku Mesíce, ale nejpravdepodobnejší teorie je, že nejaké teleso se srazilo se Zemí a kolem planety zacali létat kamenné úlomky, které se shlukovaly a postupne zahrívaly. Po vychladnutí vzniklo nové teleso, náš Mesíc. Jiste jste si již všimli, že Mesíc je každý den na obloze jinak veliký nebo dokonce není videt vubec. Mesíc má vždy osvetlenou jen jednu polovinu, naklonenou ke Slunci a z našeho pozorovacího místa muže být videt jen cást osvetlené polokoule. Pokud je na obloze Mesíc ve znaku písmene D znamená, že dorustá (1.ctvrt). Osvetlená cást kterou vidíme se každou noc zvetšuje, až následuje úplnek. V této fázi vidíme celou osvetlenou polokouli. Zhruba po týdnu po úplnku je Mesíc ve fázi poslední ctvrti a je ve znaku písmene C - couvá. Doba od novu do novu je približne 29 dní. Mesíc má také vliv na oceán, svou gravitací zpusobuje príliv a odliv. Na nekterých místech jsou extrémní slapové rozdíly ( rozdíl hladiny more (oceánu) pri prílivu a po odlivu). Takovýmto místem je napríklad ostrov Fidži. Takzvaná rudá planeta Sluneční soustavy je Mars (obr.9). Od devatenáctého století, kdy zacal pozorovat Mars Schiaparelli, objeven byl však již dríve, nekterí lidé od té doby zacali verit, že na planete existuje život. Tuto teorii však vyvrátila v roce 1965 pruletem kolem Marsu sonda Mariner 4, která vyloucila život na planete. Svuj červený povrch získala planeta díky svým rozsáhlým pouštím oxidu železa, proto mužeme ríci, že je planeta ,,zrezlá“. Pri bourích, které jsou na Marsu velmi casté, se zvedá cervený prach do atmosféry a rozprašuje se po celém povrchu planety. Na Marsu se také nalézá nejvetší sopka ve Sluneční soustave. Její jméno je Olympus Mons(obr.10) , jenž se tyčí do výše 24 Km nad povrchem planety. U pólu planety se podle rocního období tvorí polární cepicky. Celkove se dá ríci, že je povrch hornatý s koryty nebo kanony, ve kterých možná kdysi byla voda. Vetšími dalekohledy mužeme za príznivých pozorovacích podmínek videt jednoduché útvary na povrchu planety. Atmosféra Marsu je príliš rídká a neobsahuje kyslík, takže se v ní nedá dýchat. Okolo Marsu obíhají dva mesíce Phobos a Deimos. Mars by se mohl stát v budoucnosti druhým telesem po Mesíci, na který človek osobne vstoupí. Nejvetší planetou ve Sluneční soustave je plynný vele obr Jupiter (obr.12). Je témer 318krát vetší a prumer má 11krát vetší než Zeme. Jedná se o jeden z nejkrásnejších objektu pro pozorování i menšími dalekohledy. Vetšími dalekohledy se dají rozpoznat dva cerné pásy a hlavne Velká rudá skvrna, jenž je ve skutečnosti obrím bourlivým mrakem ( spatrena byla již více než pred 300 lety ).
 
späť späť   1  |  2  |   3  |  4  |  5  |  ďalej ďalej
 
Zdroje: Svet poznání
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.