Na povrchu panují kruté boure a vetry, které zpusobuje rychlá rotace kolem své osy, jenž trvá méne než deset hodin ( nejkratší den v celé Sluneční soustave). Atmosféru planety tvorí jedovaté a nedýchatelné plyny ( cpavek, vodík, metan ). Okolo Jupiteru obíhá nejméne 16 mesícu. Z nich 4 jsou pozorovatelné i menšími dalekohledy, které pozoroval již v roce 1610 Galileo. Jsou to tyto: Europa, Io, Kallisto, a Ganymed ( nejvetší mesíc ve Slunecní soustave). Io se vyznacuje množstvím cinných sopek, Europa má svuj hladký povrch zvrásnený prasklinami , v nichž možná byla kdysi voda. Ledový povrch Kallista a Ganymeda je poset množstvím kráteru jako na našem Mesíci. V roce 1979 objevil Voyager 1, že kolem planety krouží tenký a slabe zárící prstenec - z kamenných nebo ledových cástic. V roce 1992 roztrhla gravitace Jupiteru kometu Shoemaker-Levy 9 na více jak 21 kusu, které se za dva roky srazily s Jupiterem a nastala jedna z nejvetších vesmírných predstavení ve 20. století. Kdyby se tyto úlomky srazili se Zemí, náraz by byl tak silný, že by celé lidstvo zahynulo a na Zemi by nastala arktická zima. Asi nejkrásnejší pro pozorování ze Zeme je plynný obr Saturn(obr.13). Je výjimecný tím, že ho obklopuje prstenec, jenž mužeme pozorovat i menšími dalekohledy. Vedci se domnívají, že kdysi okolo planety letelo teleso, gravitace Saturnu ho rozdrtil, kamenné a ledové casti zacaly obíhat kolem planety a vytvorily prstenec. Ze Zeme se jeví, že se skládá z trech cástí, ale kosmická sonda Voyager 1 v roce 1985 objevila, že je tvorit tisíci uzounkými prstýnky. Složení planety je hlavne z vodíku a helia a jeho jádro je kamenné. Stejne jako Jupiter rotuje kolem své osy velmi rychle. Celá planety je stále zahalena do pásu mraku. Okolo Saturnu obíhá nejméne 18 mesícu, ale mužou existovat i jiné menší, které zatím nejsou objeveny. Nejzajímavejší jsou z nich Mimas a nejvetší ze Saturnových družic Titan. Mimas se vyznacuje obrovským kráterem Herschel, který zrejme vznikl po srážce s kometou nebo planetkou, jenž málem tento malý mesíc roztrhla. Titan se od všech mesícu planet zcela liší a to tím, že má jako jediný atmosféru tvorenou hlavne dusíkem a podobá se nehostinné atmosfére Venuše, a však zde nepanují obrovské teploty, nýbrž arktické zimy. To je jedním z duvodu, proc se na tomto mesíci nalézá metan ve forme kapaliny, a ne ve forme plynu. Povrch tohoto mesíce zakrývají ,,more“ kapalného metanu. Další z plynných obru je Uran. Skládá se stejne jako Jupiter a Saturn z vodíku a helia. Objeven byl v roce 1781 Anglicanem Williamem Herschelem, jenž ho pozoroval vlastnorucne vyrobeným dalekohledem.