V minulosti zrejme narazilo do Uranu obrovské teleso, jenž planetu naklonilo, že se prevrátila na bok. Sklon osy je tak nejvetší ze všech planet a činní 97°86‘. Díky tomu je na pólech stále slunecní svetlo 42 let. Stejne jako Jupiter a Saturn má Uran prstenec. Objeven byl však až v roce 1977, když planeta precházela pred hvezdou a její jasnost se nepravidelne menila. Podle toho vedci usoudili, že svetlo z planety zastinují prstence, jenž je ze Zeme težko pozorovatelný. Uran má nejméne 17 mesícu, mezi nejvetší patrí Titania a Oberon, a však nejzajímavejší je 3x menší Miranda. Povrch tohoto mesíce je velmi rozmanitý a strídají se zde nejruznejší typy terénu. Staré rozeklané vysociny jsou pokryty krátery, dále se zde nalezájí jasnejší oblasti s velkým množstvím hrebenu a údolími se zlomy. Jeden z nejvetších zlomu se tycí do výše 20km. Predposlední planetou Sluneční soustavy je modrá planeta Neptun. Je nejmenší z plynných planet a tvorí ji také vodík a helium. Objeven byl v roce 1846 po té co astronomové mapovali polohu planet, si všimli, že se Uran odchyluje od predpokládané dráhy vlivem gravitace nejakého telesa. Anglican John Couch a Francouz Urbain Le Verrier presne vypocítali polohu planety. Astronom Johann Galle použil jejich výpocty a jako první clovek spatril Neptun. Okolo planety obíhá 8 mesícu, z nichž je nejvetší Triton. Jeho povrch je pokryt tenkou vrstvou zmrzlého metanu a dusíku. Triton má spolu se Zemí, Venuší a Io cinné sopky. Na tomto mesíci, však chrlí místo lávy tekutý dusík. Nejvzdálenejší a nejmenší planetou je Pluto, jenž byl objeven jako poslední z devíti planet až ve dvacátém století. Astronom Clyde Tombaugh ho spatril v roce 1930 pri systematickém pozorování oblohy. Držel se teorie Parcivala Lowela, že za Neptunem leží nejaká planeta, jež vychyluje jeho dráhu. Avšak objevem Pluta se nic neobjasnilo, protože je príliš malý, než aby mel vliv na Neptun. Astronomové se domnívají, že za Plutem je vetší a hmotnejší planeta. Pluto obíhá po velmi protáhlé dráze a 20 z 248 let se pohybuje uvnitr dráhy Neptuna a stává se predposlední planetou. Když je planeta nejblíže u Slunce, jeho vecne zamrzlý povrch roztává, uvolnují se plyny a na urcitou dobu má Pluto atmosféru. Kolem Pluta obíhá pouze jeden mesíc nazvaný Charon, jemuž trvá oblet planety celých šest dnu. K této planete ješte nezavítala žádná kosmická sonda a máme se o ní ješte hodne ucit.